Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je to vzkaz, že dopovat se nevyplácí, říká čekatel na olympijský bronz

27 2016
Je to už víc než osm let, co po prohraném souboji o bronz na letní olympiádě v Pekingu zůstal zápasník Marek Švec dlouho ležet obličejem k zemi. Hlavou mu tehdy běželo, že právě přišel zřejmě o poslední šanci získat olympijskou medaili. Před pár dny mu ale svitla naděje.

Podle disciplinární komise Mezinárodního olympijského výboru totiž v Číně pomohl Assetu Mambetovi z Kazachstánu k vítězství nad rodákem z Havlíčkova Brodu doping. Jeho bronz by tak měl s velkou pravděpodobností nakonec doputovat na Vysočinu.

„Jenže to právě není vůbec jisté,“ uvedl dnes už třiačtyřicetiletý bývalý reprezentant v zápase řeckořímském. „Jedna věc je, že Kazacha opravdu diskvalifikovali, ovšem zůstává otázkou, zda se bude pořadí vůbec upravovat,“ dodal.

Fotogalerie

Chcete říct, že by se medaile za třetí místo neudělovala?
To ne, ale v zápase je to tak, že bronz dostanou vždycky dva zápasníci. O třetí místo se bojuje ve dvou soubojích. Tudíž je možné, že olympijský výbor se nakonec spokojí s tím, že bronz tentokrát dostane jenom jeden.

Máte aspoň představu, kdy padne konečné rozhodnutí?
Co jsem se tak ptal sportovního ředitele Českého olympijského výboru (ČOV) Martina Doktora, tak je to běh na pořádně dlouhou trať. Dozvěděl jsem se, že pokud nastanou nějaké změny v můj prospěch, určitě mě budou hned kontaktovat.

Dá se říct, že je doping v zápase řecko-římském poměrně častým jevem?
Popravdě, ani nevím. Já si vždycky jel to svoje, to znamená, že jsem se připravoval poctivě a muselo to stačit. Každopádně doping je součástí každého sportu. Bohužel.

Je jasné, že Kazach nebojoval čestně, na druhou stranu, není osm let přece jen už moc dlouhá doba se v tom znovu pitvat?
Máte pravdu v tom, že já si nejdřív taky říkal: Proboha, proč to ještě po osmi letech řeší. Jenže ono se na to dá dívat také z druhé strany. Dopingoví komisaři tím chtějí dát jasně najevo, že dopovat se nevyplácí. Že i sebelepší preparáty se neustálým vylepšování technologie nakonec stejně zviditelní. Je to určitý vzkaz sportovcům, aby si rozmysleli, jestli jim stojí za to dopovat a mít potom ostudu.

Marek Švec

● Bývalý reprezentant České republiky v řeckořímském zápase, narodil se 17. února 1973 v Havlíčkově Brodě.

● Zápasení se začal věnovat v sedmi letech ve svém rodném městě. Během kariéry závodil v polotěžké, těžké a v supertěžké váze.

● Největší úspěchy si připsal zejména v těžké váze. Získal dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili na mistrovství světa a tři bronzové z mistrovství Evropy.

● Zúčastnil se tří olympijských her - v Atlantě 1996 skončil osmý, v Sydney 2000 osmnáctý a v Pekingu 2008 čtvrtý.

● Po úrazu lokte v roce 2012 ukončil kariéru a začal se plně věnovat trénování. S tím ovšem letos skončil, živí se podnikáním.

Pojďme si představit, že vám nakonec bronzovou medaili skutečně přivezou. Co to pro vás bude znamenat?
Samozřejmě si jí budu strašně moc vážit, protože olympijská medaile pro mě byla vždycky motivací, proč jsem zápas od dětství dělal. Nicméně je také pravda, že moment, kdy člověk vystoupá na olympijskou bednu, cloumají s ním emoce a euforie, tak ten už mi nikdo vrátit nemůže.

Jak na zprávu, že byste měl po letech dostat olympijskou medaili, reagovalo vaše okolí?
Dostal jsem spoustu gratulací. A dostávám je vlastně pořád. Zatím ale všem musím vysvětlovat, že to ještě vůbec není jisté.

Pokud k tomu ale dojde, tak společně s bronzem získáte i finanční odměnu, která tehdy byla za třetí místo vypsána. Je to tak?
To je pravda. Jestli se nepletu, tak by mělo jít o tři sta tisíc korun. Jasně, je to příjemná záležitost, kterou určitě nepohrdnu, ale zase jsme u toho... Tehdy mohla být finanční injekce výrazně vyšší. Po každém takovém úspěchu se objeví spousta sponzorů a možností nejrůznějších reklam. To je další věc, která se už nebude opakovat.

Vybavíte si ještě onen zmiňovaný souboj o bronz s Kazachem Mambetovem?
Popravdě řečeno na něj nevzpomínám rád. Už jsem mockrát říkal, že tu prohru beru jako svoji chybu.

Po skončení kariéry jste u zápasu ještě pár let zůstal v roli trenéra, ovšem letos v květnu se to změnilo. Neberete moment, kdy vám možná předají olympijský bronz, jako určité pošťouchnutí se k němu zase vrátit?
V tuhle chvíli určitě ne. Teď už se věnuji jenom svému podnikání. Mám takovou malou benzinovou pumpu na okraji Havlíčkova Brodu a ta mi zabírá veškerý čas.

Pořád ještě nabízíte lidem možnost, že jim benzin do nádrže osobně natankujete?
(usmívá se) Samozřejmě. Jelikož jsme malá pumpa, musíme mít určitou přidanou hodnotu. A faktem je, že dost lidí tuhle službu oceňuje. Hlavně starší dámy.

Aby ne. Kde jinde se mohou setkat s možností, že jim pohonné hmoty do auta natankuje úspěšný sportovec. Teď navíc potenciální olympijský medailista...
(směje se) Ono je to tak, že až do nedávna to spousta lidí vůbec netušila. Teprve v poslední době, kdy se tahle zpráva v médiích objevila, mě začínají poznávat. A taky mi gratulují.

V předchozích letech jste většinou pobýval v Praze a do Havlíčkova Brodu pouze dojížděl. Jak to máte teď?
Přes dvacet let jsem byl de facto Pražák, teď jsem se ale vrátil domů do Brodu.

A jste zde spokojený?
Všechno má svoje pro a proti. Ale ano, v Brodě jsem spokojený.

Havlíčkobrodský zápas patřil vždycky k republikové špičce. Nedostal jste už od místního klubu nabídku, abyste přišel pomáhat s výchovou zdejšího zápasnického potěru?
Ne a asi bych ji momentálně ani nepřijal. Sport mě provázel většinou života, dával jsem mu všechno. Teď je ale čas si odpočinout. Třeba se k němu vrátím někdy v budoucnu.

Neumím si představit, že člověk zvyklý denně sportovat toho najednou úplně nechá...
Já zatím hřeším na to, že tělo má určitou paměť a že nějakou dobu vydrží. Ale je pravda, že se sebou budu muset brzy začít něco dělat. Mohl bych se totiž dostat do takových rozměrů, že by možná bylo lepší mě překročit než obejít. (směje se)







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze