"Teď i já považuji za skvělou zkušenost, že jsem se jí sám zúčastnil. Ta atmosféra a velikost akce jsou s ničím nesrovnatelné," říká 37letý kouč. "Ale olympiáda není to, proč tenhle sport děláme. Nás prostě baví jezdit. Když na olympiádě, je to fajn. A když ne, tak kdekoliv jinde v prašanu."
Podruhé jste na hry přivezl Šárku Pančochovou. Jaká je?
Skvělý člověk. Je fajn s ní pracovat a cestovat. Pohodářka, ale i hrozně cílevědomá. Jde si za svým snem, že bude nejlepší na světě.
Je prknem tak trochu posedlá?
Jo, má ho fakt ráda. Jezdí, co to jde. A když přijde z kopce, jde do fitka, dělá strečink a jógu. Žádné rozpisy tréninků nevedeme. Prostě jezdí a poslouchá své tělo. A já jí radím s taktikou, s výběrem tratí, to jo.
V čem tkví podle vás největší přitažlivost slopestylu?
Stačí, když se podíváte na to, jak vypadá snowboarding. Slalom dělá na prknech jen pár závodníků. Ani snowboardkros se neprovozuje běžně, když si jdou lidi zajezdit. Zato snowparky na naše freestylové disciplíny najdete téměř v každém resortu. Děcka tam skáčou, baví je to. Slopestyle je sport ze života.
Asi jako v cyklistice horská kola?
Přesně tak. Většina lidí jezdí na biku a nedělá třeba dráhu. Ale proto je freestyle i nejvíc rozšířený a nejobtížněji se probíjíte do špičky.
Čím se tam probila Šárka?
Její zbraní je styl. Není to takové to karate. Naopak, triky si hezky drží, dobře je protahuje. Díky tomu vypadají pěkně a plynule.
Vybojovala s nimi loni i stříbro na prestižních amerických X-Games. Jak moc odlišná je jejich atmosféra od olympiády?
X-Games je pro nás tratěmi i prezentací nejpropracovanější závod na světě. Ale to je dané i tím, že tam se soustředí na adrenalinové sporty. Tady máte sporty od snowboardu po hokej a všechny se je snaží srovnat do stejných kolejí – což jde těžko. Ale vyhrát obojí je fantastické. Když vyhrajete X-Games, jste známý v Americe a snowboardovém světě. Když olympiádu, tak i mezi lidmi, co snowboardingu vůbec nerozumějí.
