"Medaile to je sen. Budeme se snažit bronz obhájit, ale bude to obtížné. Ve štafetě a ve sprintu bychom chtěli být do šestého místa. V individuálním závodě by byla desítka super," hlásil Martin Jakš, který vznikal den před odletem do Ruska.
Během her bude ale stále ve spojení s domovem, manželka Helena totiž v nejbližších dnech, možná hodinách, očekává narození druhého potomka.
Zkuste popsat své pocity pár dní před startem olympiády.
Očekávání a taková lehká nervozita. Jak na tom člověk je, jaká bude olympiáda. Těším se.
Dá se vůbec odhadnout, jak na tom jste? Cítíte formu?
Forma nebyla špatná, ale u nás je to malinko složitější. Nemůžeme si zaběhnout čtyřstovku na dráze a říct si: jo časy jsou dobré, jsme dobře připravení. Lyžování nemá takový test. Spíš je to o pocitech, na porovnávání s ostatníma klukama. Více ale ukáže vždycky až samotný závod.
Co všechno může formu ovlivnit přímo v dějišti olympiády kromě počasí?
Na místě už snad nic. Natrénováno jakž takž je. V Soči už je to jen o ladění formy, přípravě na závody. Jde spíš o to dostat se do rychlosti, zvyknout si na maximální zátěž.
Nemůžu se nezeptat, jak jste na tom se zdravím, protože vás často pronásledují zdravotní trable?
Po závodě Světového poháru v Novém Městě jsem prodělal střevní virózu, proto jsem do Itálie odjel později. Ale týden jsem si tam zalyžoval, i když s rychlostí to nemělo nic společného. Šlo spíš o to, abych se dostal do pohody.
V Soči se bude závodit poměrně vysoko nad mořem. Co to s vámi může udělat? Máte s podobnými podmínkami nějakou zkušenost?
I některé závody Světového poháru se jezdí ve výšce, ale v Soči jsme nikdy nebyli. Každé místo má malinko jiné klima. I proto jsme tam vyrazili kvůli aklimatizaci s předstihem.
Jak se vám osobně vedlo v závodech, které byly ve vysokohorském prostředí?
Většinou s tím nemívám problém. Neříkám, že mně to sedí, ale nevadí to. A jestli někdo takový problém má, tak pro mě je to jenom dobře.
Už máte představu, do jakých běžeckých závodů v Soči nastoupíte?
V plánu bylo, že poběžím hned na začátek skiatlon, ale vzhledem k nemoci, kterou jsem prodělal, ještě uvidíme... Patnáctku klasicky bych vynechal. Pak je štafeta, která je pro nás vždycky důležitá, a dva dny nato týmový sprint. A nakonec bych se rád postavil i na start padesátky.
Týmový sprint pojedete s Alešem Razýmem?
Mělo by to tak být. V této sezoně jsme spolu odjeli oba závody ve sprintu. Pokud vydrží forma a zdraví, měli bychom jet spolu. Všechno se ale definitivně rozhodne až těsně před závody.
Naposledy jste spolu byli čtvrtí v Novém Městě, a to před vámi byly dvě norské štafety. V Soči může jet za každý stát vždy jen jedna, za dané situace byste tedy brali bronz.
Já bych s medailí byl opatrný. (úsměv) Samozřejmě by to bylo krásné, je to sen každého sportovce. Děláme pro to všechno, ale týmový sprint je i o štěstí. Čtvrté místo v Novém Městě byl obrovský úspěch, kdyby se to povedlo zopakovat, bylo by to skvělé.
Už ve Vancouveru jste byl členem bronzové štafety. Bude obhajoba medaile cílem i v Soči?
Jak už jsem říkal, medaile je sen. Budeme se snažit bronz obhájit, ale bude to obtížné. Ve štafetě a ve sprintu by bylo výborné skončit do šestého místa, v individuálním závodě by byla desítka super. To jsou moje hlavní cíle.
Chystáte se přímo v Soči podpořit jiné české sportovce nebo je to při nabitém programu příliš složité?
Rád bych zašel na hokej. Ale ze zkušeností z Vancouveru vím, že je to hodně těžké, skoro nemožné. My jsme pohromadě s biatlonisty, ty jsem po očku stihl sledovat. Trochu nasál atmosféru, třeba to bude podobné. Jinak si myslím, že i zahájení půjde mimo nás.
