"Jen by mě zajímalo, jak mi Nagano mohlo změnit život, nebýt té diskvalifikace. Myslím, že kdyby tenkrát výprava podala oficiální protest, zůstal můj výsledek platný."
Připomíná to film Srdcová sedma, kde hlavní hrdinka Gwyneth Paltrowová žije dva různé příběhy současně. Jeden začíná ve chvíli, kdy nedoběhne metro, druhý, když do metra ještě stačí skočit. "Možná by se i mně zrodil úplně jiný příběh," přemítá Maxa.
Už z něho není sjezdař, nýbrž hudebník a hlavně záchranář, to chtěl vždycky dělat. Pracuje u Horské služby na šumavském Špičáku. Nedávno měl cvičení, přiletěl vrtulník letecké záchranné služby a Maxa v roli figuranta předstíral zranění. Naložili ho do vaku, zavěsili dvacet metrů pod vrtulník a na laně přenesli.
Spíš než na lyžích teď častěji jezdí na sněžném skútru. "Nejhorší zranění turistů? Snad výrony, nějaké otřesy mozku, nejhorší to bylo asi v létě, kdy jeden chlapík na horském kole dostal infarkt."
Od září měl Maxa jediný den volna. V práci slouží nepřetržitě celý týden od osmi do půl páté včetně víkendů. Pak ještě musí dohánět povinnosti ve Vyšší zdravotnické škole, kterou druhým rokem studuje v Českých Budějovicích. Na skálolezení a další koníčky už nemá čas. Ještě před dvěma roky vyprávěl, jak chce na svazích vydržet do sedmadvaceti, do olympiády v americkém Salt Lake City. Nevydržel.
Přetrhal si křížový kolenní vaz, měsíce marodil a na závodní lyže už se nepostavil. Rozešel se s přítelkyní a odstěhoval se z Prahy za rodiči na Šumavu. V rodinném penzionu má svůj byt. "Dvě sezony po Naganu mě ještě sport docela slušně živil, ale pak už nebylo na nájem."
Zůstal svérázným chlapíkem. Neoholený, výrazný jižanský typ, černé vlasy nosí stále jakoby rozcuchané. Smích ho neopouští. Zatímco jeho kamarádi Bank, Holický nebo Hayer už do Ameriky odletěli, on je na Špičáku. Občas si sjede kopec pro radost, má rád hluboký sníh, v tom se vyžívá. Ale závody? "Už ne. Možná, když bude dobrá odměna, abych si něco přivydělal."
Co dělají „zapomenutí“ olympionici z Nagana | ||
|