"Do poslední chvíle jsem netušil, jak to dopadne, byl to strašně vyrovnaný boj. Když potom šla nahoru právě moje ruka, byl to úplně fantastický pocit!" svěřoval se zpocený a šťastný Rudolf Kraj.
"Určitě je pro boxera lepší vědět, jak se skóre vyvíjí, kdybych tušil že vedu, rozhodně bych se nehnal bezhlavě dopředu a hlavně bych myslel na vlastní obranu. Jenže až do konce nevíme opravdu nic a nechat si posílat zprávy odjinud nejde, je to všechno strašně hlídané!"
Trochu jinak mluvil medailistův trenér Svatopluk Žáček: "Měli jsme dostávat zprávy z domova, kde zápas sledovali v televizi, ale bohužel zrovna přepojili na silniční závod cyklistů, takže jsme byli opravdu zcela bez informací.
Byly to strašné nervy, kdyby se Ruda uklidnil dříve, byl by to úplně jiný box..."
Oba soupeři začali velmi opatrně a první ze čtyř dvouminutových kol bylo doslova oťukávací. Po druhé rundě vedl Nigerijec těsně 2:1 a jednobodový náskok udržel až do poslední dvouminutovky (4:3).
Závěrečné kolo však přineslo doslova úderovou přestřelku, za 20 vteřin dokázal Kraj otočit na 5:4, naopak dvacet vteřin před koncem to bylo 6:6, ale vítězný úder na 8:7 přišel až deset sekund před gongem!
Mezitím byl český boxer několikrát ošetřován pro lehké krvácení z nosu a kromě trenéra Žáčka mu vydatně pomáhal již vyřazený kolega Lukáš Konečný, který jej o přestávkách masíroval, ovíval ručníkem i povzbuzoval.
Dokonalou týmovou práci navíc umocnila i početná skupinka českých fandů v hledišti, kteří o sobě dávali hlasitě vědět. "Povzbudivé české skandování jsme samozřejmě vnímal, poznal jsem bezpečně hlas našeho doktora. Bylo to bezvadné, ale otočit tím směrem hlavu jsem si dovolit nemohl..." usmíval se Kraj, jemuž pohyblivý Nigerijec dělal v ringu velké starosti.
"Jeho styl mi vůbec neseděl, byl kluzký jako had, neustále mi uhýbal a před mým úderem se zakláněl vzad. Boxoval jsem proto opatrně, ale před posledním kolem nebylo nic jistého, takže jsem to musel risknout a začít útočit."
Stanovená taktika vyšla dokonale a domů si Rudolf poveze minimálně bronzovou medaili.
"Před olymopiádou jsem v placku tajně doufal, strašně ale záleželo na losu. Vyloženě jsem si nepřál Kubánce, Rusa a Američana a když už jsem Anderssona z USA přece jenom dostal, bylo lepší utkat se s ním hned na úvod. Volný los pro první kolo mě samozřejmě výrazně pomohl."
Jeho semifinálovým soupeřem mohl být Ind Singh, s nímž Kraj boxoval tréninkově na soustředění v Ústí nad Labem, nakonec se ale po skóre 12:12 stal jeho protivníkem v boji o finále až po rozhodnutí sudích Ukrajinec Andrej Fedtčuk.
"Možná by byl lepší Ind, proti němuž jsem už v ringu přece jenom stál, ale teď už si nevyberu. Jenom doufám, že budu méně nervózní než před čtvrtfinále, kdy mě vědomí, že jde o medaili, strašně svazovalo. I když se obávám, že v pátek večer na tom budu zase stejně..."
Trenér Svatopluk Žáček tak musí ještě pár dní vydržet se strniskem na tváři.
"Neoholil jsme se od prvního zápasu, je to určitý druh pověry a po dnešku to ještě chvilku rád vydržím. Před odletem do Sydney jsem prohlašoval, že postup do osmičky bude úspěchem a případná medaile superúspěch. A je to tady, po Franekovi v roce 1980 je to po dvaceti letech první boxerská olympijská medaile!"
Franek byl Slovák, takže český box čekal na medaili od roku 1960, kdy byli v Římě úspěšní Němec a Němeček!
 Český boxer Kraj v souboji s Albertem z Nigérie |
