A nejenom to. Kromě tragického září roku 2001 je dodnes noční můrou (nejenom) sportovního světa "Černé září".
Dne 5. září 1972 se o slovo přihlásil politický terorismus a nesnášenlivost z Blízkého východu se přenesla až na olympijské hry do německého Mnichova. Poprvé v dějinách novodobých her byla olympijská vlajka potřísněna krví nevinných sportovců.
Dvacet hodin dramatu
Co se vlastně událo jedenáctého dne mnichovské olympiády? Pět minut před pátou hodinou ranní obsadilo osm palestinských extremistů z organizace Černé září ubikaci izraelské výpravy v olympijské vesnici.
Na místě zastřelili dva izraelské členy výpravy - zápasnického trenéra Mošeho Weinbergera a vzpěrače Josefa Romana - a devět dalších zajali jako rukojmí. Požadovali propuštění více než 200 Arabů vězněných v Izraeli a domáhali se odletu z bavorské metropole.
Drama vyvrcholilo v deset hodin večer. Autobus odvezl gangstery spolu s rukojmími na nedaleké letiště NATO Fürstenfeldbruck, kde jim bylo dáno k dispozici letadlo.
Následovala nepřehledná přestřelka, která vyústila ve smrt všech devíti zadržovaných Izraelců, pěti teroristů a jednoho mnichovského policisty. Celý horor skončil až čtvrt hodiny po půlnoci, kdy byli tři zbylí teroristé, kteří přežili, zadrženi.
Tito tři atentátníci však byli německou vládou již 29. října 1972 propuštěni. Stalo se tak na žádost další ozbrojené skupiny, která unesla toho dne letadlo na lince Bejrút Istanbul - Frankfurt nad Mohanem. Únosci i tři propuštění teroristé z OH přistáli ještě týž den v libyjském Tripolisu.
"Šlo jen o sebeobranu," cynicky prohlásil později Saláh Chaláf, známý jako abú Ajád, který stál v pozadí celé akce.
Hry musí pokračovat!
Tehdejší izraelská premiérka Golda Meirová kritizovala nedostatečná bezpečnostní opatření západoněmecké policie, která umožnila Palestincům hladce vniknout do ubikací.
To přiznal i mnichovský policejní prezident Manfred Schreiber, podle kterého na takovou akci nebyli připraveni ani po psychologické, ani po organizační. ani po technické stránce.
Přestože krvavý incident vzbudil všeobecné pohoršení, rozhodl se Mezinárodní olympijský výbor se souhlasem Izraele po jednodenním přerušení v hrách pokračovat. Do historie vešla slova tehdejšího předsedy výboru Averyho Brundage, který na stadionu slavnostně prohlásil: "Hry musí pokračovat!"
Ihned po atentátu zahájil Mossad rozsáhlou akci proti palestinským teroristům. Za několik měsíců zlikvidoval 10 až 15 teroristů v Evropě a v Bejrútu. Sám "šéf" přepadu abú Ajád byl spolu s "ministrem vnitra" Organizace pro osvobození Palestiny Hadžílem Abdal Hamídem zavražděn v lednu 1991 v Tunisu.
Dodnes nebyly okolnosti dramatického vzetí rukojmích zcela objasněny. Postup německých úřadů se stal terčem ostré kritiky. "Nikdo nebyl v Německu hnán k odpovědnosti," posteskla si vdova po zastřeleném atletovi.
Celkem 29 pozůstalých po 11 usmrcených obvinilo v roce 1995 německý stát, spolkovou zemi Bavorsko a město Mnichov, že jejich policie postupovala proti teroristům nekvalifikovaně a že na vyřazení osmi útočníků nasadila jen pět odstřelovačů. Požadovali odškodné ve výši 40 milionů marek.
Mnichovský soud v roce 1995 zamítl 22 žalob jako promlčené, v pěti případech vyhověl. U příležitosti 30. výročí tragédie se Berlín, Bavorsko a Mnichov dohodly, že každý přispěje jedním milionem eur, který rovnoměrně rozdělí mezi příbuzné obětí.
V hledáčku atentátníků však nebyly jen olympiády v Mnichově a Atlantě 1996. Na LOH v Barceloně 1992 se policie obávala výhrůžek baskických separatistů z ETA.
Pět měsíců před zahájením OH v Sydney v roce 2000 zatkla policie tři Afghánce, kteří prý byli ve spojení s teroristou bin Ládinem. Stoprocentní záruka neexistuje a nejsmutnější hry v historii zůstávají varováním.
Atény však budou chránit nejenom tisíce vojáků, ale také starořecký zákon o posvátném míru ekecheiria. Příměří se dodržovalo celých jedenáct století a pořadatelé věří, že ochrání také nadcházející novodobé letní olympijské hry.
