Jako by diktoval slova dnešním organizátorům.
Letos vypálí své šípy na Panathinaiku lukostřelci, doběhnou sem maratonci. Jedinými Čechy, které tu diváci uvidí, mohou být vytrvalci Štefko a Pichrtová. Pokud však v nelidském vedru přežijí 42 kilometrů.
Zářivě bílé tribuny se do podkovy svírají kolem atletické dráhy s ostrými zatáčkami. Žádné sedačky, jen dlouhé kamenné lavice. Stadion tu je od čtvrtého století před Kristem, roku 1896 ho však nechal přebudovat řecký milionář Averoff. Stavitelům tehdy nařídil: „Použijte jen ten nejkrásnější mramor. Ať to stojí, co to stojí.“ Olympijský gigantismus zjevně nezrodila až moderní doba.
Mramorové hlediště přetrvalo, ale tolik se toho od prvních her změnilo. Kdo by tu v 19. století hledal čtyři stovky reflektorů? Na dráze už není písek, ale černý tartan. V jejím středu, kde stála pódia pro gymnasty i zápasnický ring, září umělý trávník s logem Atény 2004. ¨
Rozděluje jej zeď, u ní stojí terče. Lukostřelci si vystačí s polovinou stadionu. Na světelné tabuli září nápis: „Bye, bye. Uvidíme se brzy.“
Před branami hučí šestiproudá ulice, cisterna kropí rozpálený asfalt. Asi padesát zájemců se potí ve frontě na vstupenky. Nejsou drahé, přijdou na 10 až 30 eur. „Bude plno. Lidé chtějí lístky na cokoliv, jen aby se dostali dovnitř,“ tvrdí manažer prodeje Kiriakos.
Byl na Panathinaiku i před měsícem, když tu Řekové přijali šampiony z Eura. „Dovnitř se vměstnalo 110 tisíc lidí,“ vzpomíná na fotbalové šílenství. Na olympiádě bude kapacita tribun „vzdušnější“, jen 40 tisíc diváků. „To víte, bezpečnost.“
Nedaleko, hned vedle Diova chrámu, sídlí Aténský lawn tenisový klub. Před 108 lety také přivítal olympioniky. Tenisový turnaj vyhrál Angličan Boland, původně turista, který si raketu koupil až ve zdejším obchodě.
A to je vše, co zbylo ze sportovišť premiérového roku 1896.
Vlastně ne. Ještě Egejské moře. Závodili v něm plavci. Mezi dvěma bójemi v zátoce přístavu Pireus.
 Stadion Panathinaiko, na němž se konaly první novodobé hry v roce 1896, bude v akci i letos. |
