Nominaci mu přenechala shodou okolností sestra, která se místo olympiády připravovala na juniorské mistrovství světa. Možná Záhrobského zdravě nabudily spekulace, zda si nominaci opravdu zasloužil.
"To ani ne. Se ségrou jsme si to všechno vyříkali. Potvrdila mi, že účast na olympiádě rozhodně neodřekla kvůli mně."
Největší naděje českého sjezdového lyžování Šárka Záhrobská byla také jednou z prvních gratulantek po olympijském Super-G. "Našla tam nějaké chybičky. Bohužel viděla i velkou chybu v závěru jízy. Řekla, že jsem měl namále," smál se Záhrobský.
"Přesto to byl můj životní výsledek." Vypořádal se s technickou tratí i nervozitou. Před startem měl zkušenosti se Světovým pohárem i s atmosférou mistrovství světa, na olympiádě byl však poprvé. "Když jsem viděl, kolik přišlo diváků, cítil jsem chvění," přiznal.
Přesto nezklamal. Umístění v polovině třetí desítky je o to cennější, že jej sjezdař dosáhl se startovním číslem 43 - na rozbité trati poskočil vlastně o dvacet míst dopředu. Vysloužil si pochvalu nejen od otce, který mu dělá trenéra. Přesvědčil i sponzory, ještě v Americe mu slíbili prodloužení smlouvy o dva roky.
Největší zážitek? "Asi vlastní závod. Z olympiády jsem toho moc neviděl. Vlastně jenom skoky Aleše Valenty. Bohužel jenom z televize, protože jsem před jeho závodem trénoval a už jsem se nestihl přemístit."
Olympiádu prožil tak nějak zrychleně. Zahájení sledoval ještě doma v televizi, dohasnout oheň pro změnu neviděl, protože zrovna cestoval zpátky. Doma se nekonaly žádné oslavy ani odpočinek. Hned druhý den zamířil do Rakouska na závody FIS.
Při účasti 140 závodníků se v prvním superobřím slalomu umístil se startovním číslem 43 na patnáctém místě a ve druhém závodě, kde startoval sedmatřicátý skončil sedmý. V Česku se zase příliš nezdržel - včera odjel na další závody, příští pondělí jej čeká finále Evropského poháru. "Pak tu olympiádu už snad oslavíme," přeje si Záhrobský.
