V souladu s závěry studie vlámský premiér vybídl ke spolupráci na projektu také vládu federální a úřady "z jihu země", tedy frankofonní Valony.
Studie ostatně předpokládá, že na olympiádu by vlámské úřady měly vynaložit z veřejných zdrojů 800 milionů eur, a to se, rozloženo do tuctu let, nezdá mnoho.
Ze studie nicméně vyplývá, že federální pokladna by projekt měla podpořit sumou 4,1 miliardy eur a že se olympiáda neobejde ani bez účasti soukromého kapitálu.
Přínos Her pro belgické hospodářství studie odhaduje na 35.000 dočasných a 11.200 stálejších pracovních míst a 1,8 miliardy eur.
Autoři přitom sázejí na úsporný scénář, tedy maximální využití stávající infrastruktury sportovních, dopravních a ubytovacích zařízení; pokud by se měl však stavět nový olympijský stadion, náklady by poskočily o 250 milionů.
V Belgii, kde si jednotlivé regiony až žárlivě střeží své kompetence, to však vlámský nápad nemá jednoduché.
Například v minulosti federální premiér Guy Verhofstadt naznačil, že dotažení projektu by mohlo každý rok podpořit 1,25 milionu eur z výtěžku národní loterie a zbytek by si mohly vzít na starost společenství a Belgický olympijský výbor.
Vzápětí však byl ministerský předseda "umravněn" jazykovými společenstvími s tím, že sport už patří do jejich pravomocí, do nichž federaci nic není.
Duchovní otec projektu, bývalý judista Robert Van de Walle, nicméně neúnavně dál obíhá regionální politiky a podnikatele, aby si zajistil jejich přízeň. Belgie už flirtovala s kandidaturou na olympiádu v roce 2008 či 2012, teď se termín zase posouvá.
Nad projektem se i teď stále vznáší množství otazníků. Třeba dosud vůbec není jasný výběr dějiště. Předseda Mezinárodního olympijského výboru, rodák z belgického Gentu Jacques Rogge, už naznačil, že nebude-li to Brusel, který ovšem neleží ve Vlámsku, ale představuje samostatný region, záměr nemá žádnou šanci uspět.
O možnosti ucházet se o olympijské hry v roce 2016 nebo 2020 uvažuje i Praha, avšak své slovo má ještě do konce roku říci ekonomická a marketingová studie. Poslední olympijskou kandidátku z Východu předložili v roce 1999 Slováci (Poprad-Tatry), ale nepřesvědčili.
Zimní olympiádu pro rok 2006 získal italský Turín.
