Churavého totiž na olympijských hrách provázela především smůla s počasím. V prvním závodě ho rozhodčí třikrát stáhli ze startovní lavice, totéž si dvaatřicetiletý sdruženář zopakoval i na velkém můstku, po němž vyrážel do běžecké stopy z osmého místa.
"Dneska jsem neměl štěstí jako ti tři vepředu, ale ti za mnou měli větší smůlu," komentoval špatné povětrnostní podmínky. "Ale takový je sport a já jsem za tenhle výsledek rád."
Přesto vám při běžecké části sluníčko vysvitlo.
Jo, jo. Trošku jsem už po skoku koukal, jestli si ze mě nedělají srandu. Měl jsem trošku smůlu, že jsem z toho můstku slejzal. Byly to nervy a čekání, čekání.
Ale běžecká část se vám hlavně v posledním okruhu povedla.
Běžky jely super, pomohla i taktika. Konečně jsem jel normálně, nikam jsem ze začátku nespěchal. Skupina rychlíků za mnou mě sice dojela zbytečně brzo, ale zase jsem si za nimi mohl odpočinout.
A pak přišlo poslední kolo, kdy jste roztrhal jedenáctičlennou skupinu.
Poslední kolo jsem se snažil tu skupinu trhat. Bál jsem se, že mě pak všichni přespurtujou. Ani jsem do toho nemusel dávat největší úsilí a udržel jsem se, tedy mimo Manninena. V zatáčce jsem je předjel lehce. Věděl jsem, že musím do toho dát všechno, a že konec už nějak dojedu.
Co se vám honilo hlavou v cíli?
(smích) Jenom jsem si říkal, ať už mě nikdo nepředjede. Na víc už jsem neměl.
Pavel Churavý během závodu sdruženářů na ZOH ve Vancouveru
Pavel Churavý ve skokanské části závodu na ZOH ve Vancouveru
Víte, jak vysoko je páté místo v olympijské historii?
No vím, vyrovnal jsem Kučeru. Zaplaťpánbůh jsem rád. Mohlo to být i lepší. Ale ne, dneska super, musím se pochválit za ten běh a musím pochválit i servis.
Jak daleko byl bronz?
Nevím, asi těch dvacet sekund. Byl daleko. Chtěl jsem být do šestého místa, jsem hodně spokojenej.
Je to vyvrcholení posledních dvou sezon?
Určitě, pro mě je to životní výsledek a budu na to dlouho vzpomínat.
Bude to v Soči za čtyři roky lepší?
(smích) Myslím, že nad tím budu uvažovat tak za tři roky.
