Koukala na prokletou lyžařskou botu s prasklou černou trubičkou a nemohla uvěřit. "Nikdy v životě jsem něco podobného neviděla," kroutila hlavou Rajdlová. Její speciální obuv na běžky mnoho nepamatuje, rodačka z Liberce ji používá od začátku sezony. "Když jsou staré, tak se ochodí a hrazdička vypadne, ale že se ulomí?" divila se. Náhradní boty nemá, takže věří, že se v dějišti zimních olympijských her vyskytuje zástupce firmy, která jí dodává vybavení.
Tréninková partnerka Kateřiny Neumannové se cítila velmi dobře, přestože ji v náročných stoupáních bolely nohy. "Ale nebyla jsem ruplá," upozornila třiadvacetiletá dívka. Jenomže ztratila hodně. "Minimálně deset vteřin, když jsem se vracela pro lyži. A potom jsem se bála jet, aby se situace neopakovala," vysvětlovala.
Od závodu na 10 kilometrů si svěřenkyně trenéra Frühaufa hodně slibovala. "Tuhle trať mám ráda," podotkla. Viděla v ní větší šanci, než v páteční kombinaci klasické a volné pětky. "Skejt mi totiž tolik nejde, snad si vyjedu slušné umístění na klasice a pak ho udržím," zadoufala. Další příležitosti dostane ve štafetě a na klasické třicítce.
"Prostě se nedá nic dělat," krčila rameny. Po její tváři už proběhla stopa úsměvu, se svojí malou tragédii se Kamila Rajdlová začínala smiřovat. Ale nahromaděné emoce musí ven. "Asi se někde sama vybrečím," smutně se jí zavlnily rty.