"Pro mě to je historie," říká třeba tehdejší hrdina Dominik Hašek.
Uplynulo 8 let. Dost věcí se za tu dobu změnilo, některé zůstaly. Třeba to, že Hašek už zase stojí v brance českého týmu. I ve 41 letech.
Do začátku dalších her v italském Turíně zbývá necelý týden. "A já teď na olympiádu myslím každý den," přiznává Hašek. Je jedním z osmi hokejistů, kteří od Nagana v národním týmu zůstali.
Růžička mohl řvát i na Jágra
Změnilo se toho dost. Zatímco do Nagana jeli Češi jako podceňovaní, v Turíně se s nimi počítá. Tehdy jelo z extraligy osm hokejistů, nyní jen jeden – třetí gólman Hnilička.
Kouč Hlinka tragicky zemřel. Tehdejší kapitán Růžička už dávno dělá trenéra, byl i mistr světa. S hokejem skončili vedle něho i obránci Šmehlík, Kučera, Svoboda.
Pohled: Druhé Nagano? Jen krásný senHokejová družina dvou slavných bohatýrů Jágra a Haška se po letech dává dohromady, zlatá česká generace se chystá na další olympiádu. Otázka zní: Může v Turíně nastat druhé Nagano? Cynická odpověď: Nemůže. Bohužel. Jistě, tým může v Turíně vyhrát. Ale bude to už "jen" další triumf v řadě. Češi si po Naganu čtyřmi světovými tituly uvykli nátuře šampionů. "Tenkrát poprvé", to bylo Nagano. Chvíli před ním sice byla "zlatá" Vídeň 1996, ale vedle toho hlavně propadák na Světovém poháru. Čím tedy bude případný úspěch v Turíně 2006? Rozhodně něčím, co znovu zaplní náměstí. Ale ničím tak nečekaným, jako bylo Nagano. Tak sladkým, nepoznaným. Nebudou se o tom vymýšlet opery. Ve školách se kvůli tomu nepřestane vyučovat, ve fabrikách pracovat. Kacířsky řečeno: ani oddanost fanoušků už nemůže být tak naivně čistá. "Hašek na Hrad" budou křičet ti samí, co stejného gólmana ještě před časem zatracovali kvůli aféře s bitím soupeře v in-line hokeji. Bude to i teď úžasné. Skvělé. Ale přesto ne jako poprvé. Jako tenkrát. |
Ty dva olympijské výběry jsou odlišné. Řeší jiné otázky. Naganská se týkala již zmíněného kapitána Růžičky. Jeho zařazení do týmu bylo překvapivé. Růžičkovi se dařilo vedle Jágra na letních akcích Jágr týmu, tím zaujal. Objezdil pak i menší reprezentační akce, hrozně moc po Naganu toužil.
Sám Jágr prohlásil: "Jedině Růža si může dovolit každého z nás seřvat." Tím bylo rozhodnuto.
Otázka pro Turín je úplně jiná: Kdo bude gólmanskou jedničkou – Vokoun, nebo Hašek? V Naganu nebylo o prvním brankáři pochyb. Nyní zdobí národní tým dva skvělí gólmani v mimořádné formě.
Určitou neznámou současného mužstva může být i trenér. Alois Hadamczik dosáhl úspěchu s juniory, ale Turín bude jeho první velkou akcí u dospělých. Zatím u hráčů nemá respekt jako v Naganu Hlinka. Ale to ani nemůže. Pokusit se ho získat může teprve v Turíně.
Vyhráli kvůli partě
Který výběr by byl silnější? Naganský, nebo turínský? "Myslím, že určitě ten turínský," tvrdí kouč naganského výběru Slavomír Lener. "Hokej se vyvíjí, hra je pořád dynamičtější. Kluci ze zlaté generace toho už mají dost za sebou."
"Tohle srovnávání je ošidné," říká naganský kapitán Vladimír Růžička. "Silné týmy jsme měli kolikrát i po Naganu. Jen chybělo štěstí."
S tím Lener úplně souhlasí. "Síla se nedá měřit jen individuální vyspělostí nebo tím, kdo má kolik natrénováno. Dalším parametrem je třeba i parta. A ta byla v Naganu stoprocentní. To byl důvod, proč jsme tenkrát vyhráli."
Neutvořila se tenkrát sama od sebe.
Trenéři Lener s Hlinkou měli v létě 1997 v Litvínově velké sezení s několika oporami. Dumali nad tím, jak se vyhnout blamáži podobné Světovému poháru 1996. I kvůli ní se rozhodli, že dají šanci hráčům z extraligy.
"Hodně času jsme tenkrát strávili přemýšlením nad tím, jak by mělo vypadat evropské jádro," vzpomíná Lener.
Atmosféra kolem týmu je nyní úplně jiná. Zatímco tehdy fungoval strašák Světového poháru, v přítomnosti jsou fanoušci přesyceni čtyřmi tituly světových šampionů, jež přišly po Naganu. "Proto to teď mají kluci těžší," tvrdí Lener.
Může někdy nastat druhé Nagano? Podle Lenera ano. "Ono to nemusí být nutně dáno jen tím, že je to poprvé. Nádhera je ve spontánnosti. Musí to být kouzelné zase něčím jiným. Čím? No, třeba tím, že dá Hašan gól (smích)."
Jágr i Hašek s naganskou formouStejně jako před osmi lety jsou i v Turíně za esa české reprezentace. Dominik Hašek a Jaromír Jágr. V jaké formě cestovali na olympiádu tehdy a v jaké nyní? "Myslím, že v úplně stejné. Ve skvělé," raduje se trenér Slavomír Lener. Jágr v současnosti vede produktivitu NHL. Jako v lednu 1998. Hašek v NHL vládne dvěma hlavním brankářským statistikám. Obrovskou fazonu měl i před Naganem. Přitom onu památnou sezonu 1997–1998 oba začínali ve srabu. Na Haška, čerstvě oceněného titulem nejužitečnější hráč ligy, fanoušci v Buffalu bučeli, protože podle nich vyhnal oblíbeného kouče Nolana. Když mu po matných výkonech začali hrozit postem náhradníka, Hašek si přál výměnu jinam. Zlomem byl prosinec. Za jediný měsíc vychytal buffalský démon šest nul, to se povedlo naposledy Hainsworthovi v roce 1929. Začal si věřit, fanoušci ho vzali na milost. "Daří se mi. Myslím, že jsem docela ve formě," pravil spokojeně těsně před cestou do Nagana. To už mu bylo i do žertování. Při prohlížení olympijské soupisky se smíchem připouštěl, že pár jmen vůbec nezná. Jágra zase zkraje té sezony trápil nový pittsburský kouč Constantine. Trenérský ras utnul doby volnosti, huboval Jágra, že trénuje bez helmy. Hokejistu pobolívala třísla, mluvilo se o jeho výměně do Los Angeles. "Dělám teď věci podle svého," říkal nakvašeně. "Když cítím, že mám jít na led, tak prostě jdu." Jenže i on se najednou zázračně vzmohl. S třísly mu pomohla akupunktura. Koncem ledna se poprvé vyhoupl do čela produktivity. S výtečnou fazonou pak cestoval i do Japonska. |