Ceny akcií korejských kasin, středisek i stavebních firem během čtvrtka na burze v Soulu raketově vystřelily. Na Pchjongčchang teď padají peníze, ne sníh, stálo v titulku místních novin po slavném vítězství nad Mnichovem a francouzským Annecy.
Byla to možná nechtěná narážka na občasný nedostatek bílé pokrývky, která lyžařům ve středisku pár desítek kilometrů od pobřeží komplikuje život. Byl to spíš náznak toho, co olympijského "šampiona" v příštích sedmi letech čeká.
Do příprav nateče odhadem 19 miliard dolarů (přes 300 miliard korun) vládních investic - tedy asi tolik, co dosud stála těžařské BP havárie v Mexickém zálivu, nebo je to suma, kterou chce Microsoft utratit za značku Nokia.
Jediným cílem obří peněžní pumpy je úspěšné pořadatelství her.
Po prvotní euforii se teď východ utká s realitou. A velkou dřinou. Nové silnice, vysokorychlostní železnice Soul - Pchjongčchang, hotely, střediska, ubytování pro sportovce, funkcionáře, diváky, už nyní se možná rozjíždějí přípravné práce výstavby.
Pro korejskou ekonomiku, která spoléhá hlavně na export, bude olympiáda velkým dopingem. Vznikne velká poptávka po nové infrastruktuře, jež by mohla oživit skomírající soukromý sektor. "Vznikne tu 23 tisíc nových pracovních míst," slibuje ve své studii Korejský institut ekonomiky a obchodu.
"Každý rok příprav spolkne nějaké 3,3 miliardy dolarů (přes 50 miliard korun)," odhaduje realitní analytik Kim Nam-hyun. "To bude pro místní vládu extra břemeno. A tyhle projekty navíc zrychlí inflaci," hrozí.
Pro národní firmy Hyundai nebo Samsung bude olympijská značka cestou ke zviditelnění se ve světě. Největší zisk ale může přitéct do prezidentského paláce, jehož vládce Lee Myung-bak ztrácí po sérii skandálů popularitu.
Jedinou asijskou zemí, která hostila zimní olympiádu, bylo dosud Japonsko - v Sapporu 1972 a v Naganu před jedenácti lety. Letní hry se konaly v Soulu v roce 1988.
