Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Největší výzva afrického sportovce? Mít vozíček

Wasiu Yusuf během svého zápasu v Pekingu - TENISTA. Wasiu Yusuf během svého zápasu v Pekingu. | foto: Reuters

17 2008
Nejen handicap sám o sobě je bariérou. "V západním světě je to jiné, ale v Africe je postižení tabu. Proto tak málo handicapovaných Afričanů sportuje, proto jich tak málo cestuje po světě za sportem," posteskl si Wasiu Yusuf pro agenturu Reuters.

Je mu 29 let, pochází z Nigérie a na paralympiádě soupeřil v tenise vozíčkářů poprvé. V soutěži se udržel necelou hodinu, vypadl v prvním kole. "Ale už jen to, že tady má na čem sedět, je úspěch," přidal jeho kouč Frank Tarmena.

Sportovce na paralympiádě nedělí jen různé skupiny postižení, ale také rozličné vybavení. Vždyť sportovní vozíčky či "vypiplané" protézy mohou stát desetitisíce korun.

Třeba jihoafrický atlet Oscar Pistorius toužil dostat se na speciálních umělých nohou i na olympiádu. Jenže ne vždy jsou možnosti stejné.

"Nigérie je země třetího světa," říkal kouč Tarmena. "Vozíčky jsou v Africe velice drahé. Můžeme je získat jen z jiných světadílů. Proto hraje tenis tak málo afrických zemí."

Přál by si mít vlastního výrobce speciálních kolečkových židlí. "Protože největší výzva je mít vozík," uvedl Tarmena.

Aby se situace změnila, spolupracuje s Mezinárodní tenisovou federací. "Proč jsem začal trénovat tenisty na vozíčku? Být na paralympiádě je příjemné, to chce dokázat každý sportovec. Ti kluci jsou stejní jako my. Jen mají handicap."

. Váleční veteráni bojují dál

Na vozíček vás nemusí posadit jen nemoc nebo třeba neopatrný skok po hlavě do vody.

Dokáže to i válka. A je jedno která. Paralympijské hry jsou toho krutým důkazem. Kambodžský atlet Kim Vanna přišel o nohu kvůli nastražené mině.


Stejně tak ukrajinský střelec Mykola Ovčarenko. Stalo se to v Afghánistánu v roce 1982. Tam se téhož roku narodil Mohammad Rahimi, nyní handicapovaný vzpěrač, jemuž nohu utrhl výbuch bomby.

Izraelce Shay-Refaela Haima zase zasáhla do zad kulka ostřelovače. V Pekingu hraje basketbal na vozíčku. To je část z výčtu listu Vancouver Sun.


Kanadský veslař Steve Daniel ochrnul po nehodě při válečné parašutistické akci. "Byl to boj, smířit se s tím, že budu upoutaný na kolečkové křeslo. Ale pak mi rychle došlo, že nemá smysl lpět na minulosti. Musel jsem si najít novou cestu," řekl Daniel agentuře CP.


Našel ji ve sportu. Však závody handicapovaných sportovců vznikly původně pro postižené vojáky z druhé světové války. Řada organizací se válečné veterány snaží vrátit do života prostřednictvím soutěží.


Třeba Američané mají 16 někdejších vojáků mezi 216 sportovci. "Sport mi pomohl zvládnout depresi," přitakal koulař Scott Winkler, jenž ochrnul poté, co v Iráku spadl z pancéřového vozu.

Veteránkou z těchto bojů je také 28letá plavkyně Melissa Stockwellová. "Jako malá gymnastka jsem toužila jet na olympiádu. Dostala jsem druhou šanci," řekla. "Do války jdete bránit svou zemi a sloužím jí i v Pekingu. Jen v jiné uniformě."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze