Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 24. srpna 2017 Bartoloměj

Olympijská lekce za 16 miliard dolarů. Atény trápí zchátralé stadiony

16 2014
Je to jedna z nejdražších lekcí na olympijské téma. Přesně deset let po pořádání her v Aténách jsou řecká metropole i většina země plné vzteku. Těch peněz! Těch zbytečných staveb! Jistě, není vše jen negativní, třeba nové metro slouží dobře. Ale obecně je olympiáda v Aténách mementem pro ty, kteří by podobný podnik rádi přivítali.

Pyrros Dimas myslel na nejkrásnější loučení, jaké si sportovec může přát. Řecká vzpěračská legenda třikrát vyhrála olympijské zlato, na hrách ve vlasti však v roce 2004 získal „jen“ bronz. Jako by i to symbolizovalo velkou sestupnou tendenci.

Dnes je Dimas levicovým politikem a jako řecký poslanec natvrdo říká: „Udělali jsme největší chybu naší historie.“

Což je na zemi s tak bohatými dějinami hodně odvážně tvrzení. Ale je pravda, že následky aténské olympiády jsou příběhem kolosálních chyb. Nechme ještě jednou mluvit Dimase: „Když hry skončily, stadiony jsme zavřeli a nechali je shnít a zchátrat. Věc, co měla stát 2 až 3 miliony eur, najednou stála 13 nebo 14 milionů. Neexistovala absolutně žádná kontrola. Olympijskou výhodu jsme nevyužili.“

Snímky, které při výročí deseti let od zahájení her pořídily světové agentury, jsou smutně vypovídající. Pro Řecko to tehdy byly týdny velké slávy, ovšem pohled zpět bolí. „Co bychom měli slavit?“ citovala agentura Reuters prodavačku zeleniny jménem Eleni Goliuová. „Naše peníze, které navíc ani reálně neměli, utratili za jednu velkou party. Vidíte, že by teď nějaké prachy zbyly na oslavu?“

V Řecku už roky není dobře, finanční krize zemi tvrdě zasáhla. Jak by se hodily peníze vložené do stadionů! Celkem vše stálo 16 miliard dolarů...

Fotogalerie

Jistě, třeba investice do infrastruktury vidět jsou; kdo ví, zda by Atény bez her měly takové metro, k jakému jim pomohla olympiáda. Jenže americký ekonom Andrew Zimbalist, který se zabývá hospodářskými důsledky velkých sportovních akcí, to obrací do zcela opačné perspektivy.

„Proč by nemohly Atény jednoduše jen nainvestovat velké peníze do infrastruktury bez toho, aniž by musely hostit olympiádu?“ ptá se Zimbalist. „Když hry skončí, zachvátí zemi pocity úspěchu, hrdosti. Jenže ty vyšumí. Není to nic trvalého.“

Co naopak zůstane, jsou nepoužitelné stavby zvané „bílí sloni“.

„To, jak stadiony vypadají, vrhá na naši zemi stín hanby,“ uznává Spyros Capralos, v roce 2004 člen organizačního výboru. Koho viní? Všudypřítomné byrokraty a na druhé straně naopak chybějící vizionáře: „Nikdo se nepodíval do budoucna. Nikdo nemyslel na to, jak drahé tyhle stavby budou, až olympiáda skončí.“

Jaký to rozdíl třeba oproti předloňským hrám v Londýně. Když „Kiki a Maki“ a další účastnice a účastníci turnaje v plážovém volejbalu nastupovali pod působivým dohledem Big Benu, hráli na stadionu, který se po olympiádě jednoduše demontoval. Totéž třeba stadion pro moderní pětiboj v Greenwichi.

„Atény 2004 jsou posledním příkladem éry, v níž si demokratické země myslely, že olympiáda je rozumná investice,“ napsal magazín Business Insider.

Platí to určitě pro hry v Pekingu a v Soči. Obě olympiády měly za cíl působit jako ohromně drahá legitimizace režimů, Čína navíc hry brala jako možnost představit se světu v roli opravdové supervelmoci. Londýn naopak - přes nesporně velké náklady - využil olympiádu k oživení východní části města a navrch jako vlajkovou loď celonárodní snahy o větší podporu sportu i zdravého životního stylu.

Atény mají být mementem nejen pro příští hry v Riu, ale i v delším horizontu. Smutného desetiletého výročí si dobře všímají třeba deníky v Bostonu; toto město zvažuje případnou olympijskou kandidaturu. A „velké řecké ponaučení“ od takové myšlenky spíš odrazuje (ačkoli třeba příklad Atlanty 1996 je v mnohém pozitivní).

Ani Řekové vzdor všem chmurám nechtějí svou hvězdnou sportovní hodinu zcela zavrhnout. „Je mi smutno, že jsou hry brány jako zcela neúspěšné,“ vyjádřil se Spyros Capralos: „Byl to sportovní úspěch a Aténám navíc vdechl život. Zvýšil se počet turistů, je tu moderní letiště, nové cesty a metro, telefonní síť funguje a ani v těch největších vedrech už nedochází k výpadkům elektřiny.“

Jenže pak se podíváte na bazén plný odpadků, zchátralá hřiště a hlavně na účty. 

A je zřejmé, že klady s desetiletým odstupem rozhodně nepřevažují. Jak k výročí uvedl profesor ekonomie Dimitris Mardas z univerzity v Thessaloniki: „Takové náklady, takové obrovské plýtvání penězi. A všechno jenom kvůli show.“

Zobrazit celou fotogalerii

Prohlédněte si pohodlně všechny fotografie







Suzuki Grand Vitara 2.0 2005 ·...
Suzuki Grand Vitara 2.0 2005 ·...

r.v. 2005, naj. 153 498 km, benzín
154 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze