Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Olympiádu ohrožuje boj proti dopingu

25 2005
Do zahájení zimních olympijských her v italském Turíně zbývá necelých sto dní a sportovní instituce naplno spustily mohutnou propagační kampaň: "Hry budou čisté! Počet dopingových kontrol bude rekordní. Oproti olympiádě v Salt Lake City jich provedeme o pětačtyřicet procent více, rovných 1200."

A prohlášení pokračuje: "Odebrané vzorky zmrazíme a po dobu následujících osmi let uchováme v sídle Mezinárodního olympijského výboru. Z nastoupené cesty neustoupíme, boj dovedeme do vítězného konce!"

Článek vyšel na názorové stránce MF DNES

 

 

Podobná prohlášení jsme naposledy slyšeli před olympiádou v Aténách. V živé paměti je obrovský počet dopingových skandálů, který hry provázel. Myslí to dnes sportovní instituce upřímně? Obávám se, že ne.

Důvod je prostý. Není v jejich zájmu vést boj proti dopingu skutečně účinně. Používání už dávno není ojedinělým a zavrženíhodným selháním jednotlivých sportovců. Je neoddělitelnou součástí vrcholového sportu a dokonale organizovaným jevem.

Je naivní se domnívat, že samotný sportovec je schopen si kvalifikovaně aplikovat růstové hormony, erytropoetin, podávat autotransfuze nebo na vlastním těle provádět genetické úpravy.

Nezbytně k tomu potřebuje dostatek peněz, perfektně fungující realizační tým, biochemiky, lékaře, manažery, trenéry a v neposlední řadě i sportovní funkcionáře.

Ti všichni jsou hybnou silou sportovního byznysu, založeného na neustálém uspokojování veřejné poptávky po úžasných výkonech a posouvání limitů lidských možností. Že to dnes už nejde bez dopingu, je snad každému nad slunce jasné. Jasné je to i sportovním funkcionářům.

Dobře vědí, že důsledně vedený boj proti dopingu by ohrožoval i jejich tučné zisky. Ze všech sil proto budou bránit pokrytecké divadlo, v němž sportovci dělají, že nedopují, a antidopingové orgány zase, že je stíhají.

Ale i takové divadlo stále častěji naráží na odpor bohatých sportovních federací, které se zdráhají vydávat sportovní hvězdy antidopingové exekuci. Před dvěma lety americká atletická federace zatajila pozitivní nálezy více než stovky špičkových atletů.

Zájmům sportovního byznysu se čas od času musí přizpůsobit i seznam dopingových látek. Vyřazen z něj byl kofein, přestože o jeho stimulačním účinku, při extrémní zátěži ohrožujícím zdraví sportovce, není pochyb.

Ochrana zdraví i etika sportu prostě musely ustoupit tlaku výrobců nápojů obsahujících kofein, kteří jsou současně nejvýznamnějšími sponzory olympijského hnutí.

Přesto se až dosud dařilo udržovat veřejnost v iluzi, že s dopingem se dokážou sportovní instituce vypořádat a vrcholový sport přitom zůstane celý. Pečlivě udržovaná konstrukce se teď může sesypat jako domeček z karet.

Nejvyšší představitele vrcholového sportu, v čele s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Jacquesem Roggem, šéfem Světové antidopingové agentury Dickem Poundem i prezidentem Mezinárodní hokejové asociace René Faselem, zachvátil před zahájením turínské olympiády panický strach.

V Itálii totiž platí zákon, který používání dopingu kriminalizuje. Stojí zcela mimo pravomoc sportovních institucí a je účinný. Policie sleduje výrobu, držení a distribuci přesně vyjmenovaných zakázaných látek nejen u sportovců, ale i u lékařů a dalších členů realizačních týmů.

Navíc má italská justice bohaté zkušenosti s mafií, a nemilosrdně se proto pustila do boje i s tou sportovně-dopingovou.

Sama podstata vrcholového sportu je v ohrožení a sportovní funkcionáři bijí na poplach. Jacques Rogge už neúspěšně žádal italský parlament o pozastavení platnosti zákona v průběhu olympiády. Teď doufá, že nalezne pochopení u premiéra Berlusconiho.

"Pan Rogge je sportovec, diplomat a lékař. S premiérem najdou kompromis," věří Fasel.

"Doping je vážným problémem sportu, ale není to zločin," přidává se Pound.

Nikoliv. Doping je především problém společenský, stejně jako korupce. Ani ta podle sportovních funkcionářů v kopané nebyla, a to až do chvíle, kdy ji zachytila skrytá kamera, policie začala odposlouchávat telefonické rozhovory a vyšetřovatelé poslali rozhodčí i oddílové manažery před soud.

Doufejme, že italská justice příležitost nepromarní. Turínská olympiáda by se mohla stát historickým mezníkem v boji proti dopingu. Sportovním funkcionářům navzdory.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze