Olympijské hry 2016, den 17.
Sledujeme aktuální dění v Rio de Janeiru
A je konec. Končí také nepřetržitý přísun olympijských informací na serveru iDNES.cz. Končí i kontinuální on-line reportáž.
V dalších dnech můžete prostřednictvím webu vzpomínat na výrazné momenty her. Sledujte také případné další ohlasy či reportáže z návratu českých sportovců domů.
Děkujeme za pozornost!
Ona brazilská nespoutanost, která provázela poslední dny během největší sportovní akce, zakončila skoro tří hodinové představení. Po obvodu stadionu ohňostroj vytváří obří srdce.
Na Maracaná se koná nefalšovaný brazilský karvenal, nechybí ani obří alegorický vůz. To je krásná odměna pro ty, co vydrželi.
S olympiádou se loučí také pilný reportér Tomáš Macek, pokud se tedy zrovna nevlní do rytmu samby tak jako spousta lidí na stadionu.
Rio de Janeiro místo pozdravu na rozloučenou volí píseň „Cidade Maravilhosa“, která je od roku 1960 oficiální hymnou brazilského velkoměsta.
A nostalgickou náladu i pomalou melodii zmiňované skladby rychle střídá samba. Maracaná si užije poslední olympijský karneval.
Během písně „Chovendo na Roseira“ olympijský oheň zhasl. Závěrečný ceremoniál vyvrcholil ohňostrojem. Na ploše vyrostl symbolický strom života.
Rio se loučí - stejně jako sportovce vítalo - ekologií. Nyní probíhá akt zhasínání ohně. Jenom ten symbolický tropický liják skoro ani nebyl potřeba. Prochladlí olympionici a někteří fanoušci už dávno opustili stadion.
Právě byly Hry XXXI. letní olympiády prohlášeny za skončené. Tradiční závěrečnou formuli pronesl Thomas Bach, šéf MOV.
Bach poděkoval organizátorům, pochválil průběh olympiády a na závěr proslovu šesti zástupcům dobrovolníků předal památeční trofej. „Máte být na co hrdí,“ vzkázal Brazilcům.
Předseda organizačního výboru Carlos Arthur Nuzman mluvil docela dlouho. „Byla to velká výzva, která skončila úspěchem. Jsem pyšný na mé město, mou zemi a moje lidi. Všichni Brazilci jsou olympijskými hrdiny,“ prohlásil.
Na závěr celé procedury zaznívají proslovy funkcionářů.
Rozhodně se má sportovní svět na co těšit. Jak zněl nápis na závěr show, uvidíme se v Tokiu, a to od 24. července do 9. srpna roku 2020.
Perfomeři pokračují v představování Tokia, jeho specifik a zvyků.
Hostitel příštích letních her se připomněl také moderními technologiemi. Na závěr vylezl japonský premiér Šinzó Abe z roury jako SuperMario, populární postavička z videohry.
Následuje hymna Japonska, rychlé připomenutí tamní kultury (vystřihovánky origami) a na závěr nápis ARIGATO, tedy výraz díku.
Olympijská vlajka už není na stadionu Maracaná. Starosta Ria Eduardo Paes prapor předal přes Bacha do rukou Yoriko Koikeové, guverenérky Tokia.
Blížíme se do finiše. Před předáním štafety zahrála řecká hymna jako připomínka země, která dala světu olympijské hry.
Sluší se poděkovat také dobrovolníkům, kteří se snažili, aby historicky první olympijské hry v Jižní Americe neskončily ostudou. Jako výraz díku jim zpěvák Lenine zapěl hit, který se jmenuje „Jack Soul Brasileiro“.
Nyní se představují noví členové komise sportovců MOV. Mezi nimi je i slavná ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová, která ukončila v Riu aktivní kariéru.
Hrála sice keňská hymna, ale za zmínku stojí také příběh stříbrného maratonce. Dokazuje, že olympijské hry bývají s politikou oproti zvyklostem propojeny, nyní možná ještě víc.
Lilesa totiž v cíli zkřížil ruce nad hlavou. Gesto mělo upozornit na to, že v Etiopii vládnoucí garnitura při protestech zabíjí Oromy, tedy obyvatele území okolo hlavního města.
„Moji příbuzní jsou ve vězení a když promluví o lidských právech, budou zabiti. Zvedl jsem ruce k podpoře protestů,“ citoval reprezentanta Etiopie server BBC.
Posledním dekorovaným šampionem je Eliud Kipchoge z Keni, etiopský běžec Feyisa Lilesa skončil druhý a Američan Galen Rupp uspěl v konkurenci afrických vytrvalců a bere bronz.
V Riu de Janeiro bylo předáno 305 sad medailí. Tu poslední dostanou tradičně tři nejlepší maratonci.
Taneční skupina Grupo Corpo si připravila choreografii s názvem „Parabelo“, červeně nasvícené postavičky s bílými krajkami mohly trochu připomínat českým fanouškům známou znělku pořadu Zpívánky.
Ještě jsme mohli vidět krajky, paličkování přinesli do jihoamerické země kolonizátoři z Portugalska.
A nyní připomínka brazilské kultury, nahlas byla čtená poema „Saudade“ od Arnalda Antunese. Pak následovalo vystoupení inspirované jeskynními malbami nalezenými v jichovýchodní části Brazílie.
Přesně podle slibů organizátorů probíhá teď na Maracaná rej barev.
Rozhodně to pro sportovce nebylo nic příjemného. Jejich nástup trval přes hodinu a v Riu rozhodně není žádné teplo. Jen se podívejte na Kanaďany, kteří si i na letní olympiádu pro jistotu vzali teplé rukavice. Vždyť v Brazílii je přece v tomhle ročním období zima!
Na plochu fotbalového stadionu už se dostali členové všech 207 zúčastněných výprav. Program slavnostního zakončení pokračuje. Další část uvedl hodně skromný ohňostroj.
Britská výprava zaujala svítící obuví. Teď je však dost těžké rozlišit národnost juchajících sportovců, neboť jejich stejnokroje zakrývají pláštěnky.
Olympijský oheň by měl hořet ještě zhruba hodinu...
Zajímavé je, že Rusko má hned dvě vlajkonošky - synchronizované plavkyně. Velkou Británii reprezentují pozemní hokejistky. Sportovce některých zemí zastoupili dobrovolníci.
Už jsme se zmínili o Dostálovi a Billesové. Ale co další vlajkonoši? Stejně jako v případě Česka a týmu USA zvolily jednotlivé výpravy především úspěšné sportovce. Takže maďarskou vlajku drží plavkyně Katinka Hosszuová, vidíme také Sebastiana Brendela (Německo), prapor domácích je v rukou Isaquiase Queiroze Dos Santose, rychlostního kanoisty.
Špalír sportovců se teď trochu zastavil, protože se opět spustil déšť. Jinak se nic nemění - hraje hudba, tančí se, fotí se. Sportovci si poslední chvíle své olympijské slávy pro tento rok užívají.
Francouzi vypadají v tom procesí sportovců nejživelněji. Někteří dokonce tančí s dobrovolníky.
Olympionici se chlubí medailemi, mávají do kamer, fotí si selfie nebo zaznamenávají dění na tribunách.
Možná vám je hudba v pozadí povědomá. Zazněla skladba „Tico-Tico no Fubá“, kterou na slavné pláži Copacabana poprvé v roce 1947 přednesla Carmen Miranda.
Vlajkonoši všech olympijských výprav nastupují na plochu a rozmístili se kolem dokola. Ostatní sportovci pak proudí svorně vedle sebe bez ohledu na státní přílušnost.