Čtvrtfinále pro vás obvykle bývá hranou mezi úspěchem a neúspěchem. Dolehlo to na vás i tady na olympiádě?
Hlaváčková: První dva zápasy jsem se cítila výborně. Ale ve čtvrtfinále jsem většinou zvyklá na to, že máme moment, kdy se to láme, a Lucka mě musí trošku držet. Ovšem tentokrát jsme to vytáhly obě dvě.
Jste spokojená s předvedenou hrou?
Hlaváčková: Bylo tam dost chyb, s Tchajwankami je to takové nevyzpytatelné. Asi to mělo přijít, ale skončilo to ve dvou setech a jsem ráda, že jsme to zvládly.
Soupeřky si vyžádaly pauzu na ošetření a po ní se vrátily do zápasu šesti vyhranými gamy ze sedmi. Rozhodila vás ta přestávka hodně?
Hradecká: Možná malinko jo. Zdálo se mi, že trvala docela dlouho. Ani umpire nám nehlásil, jak probíhá ošetření. V tom momentu jsme si navíc uvědomily to, že na výsledkové tabuli svítí pět nula. Pak když nastoupily, začaly to tam trošku víc pálit a víc se hýbat, a my se toho malinko zalekly a nešly jsme si pro vítězství. Jsem ráda, že jsme to nakonec zvládly.
Došlo vám hned po zápase, že saháte po olympijské medaili?
Hlaváčková: Proto jsme sem přijely, být v téhle pozici. Teď hrajeme proti prvnímu páru světa, můžeme se o to leda poprat naší nejlepší hrou.
Co čekáte od pátečního semifinále?
Hlaváčková: Američankám rozhodně naše hra nesedí, ale stejně tak nám nesedí ta jejich. Bude to hodně zajímavý zápas, záleží, jak se všechny čtyři vyspíme. Budeme potřebovat veškerou podporu, kterou najdeme.
Dá se utkání proti tak silnému páru hrát bez větších nervů než zápas, kdy se od vás čeká postup?
Hlaváčková: Myslím, že kdybychom šly na Williamsky (Serenu a Venus Williamsovy), tak by to bylo horší. Na druhou stranu tyhle dvě jsou hned za nimi nejsilnější. Navíc budeme hrát na trávě, na antuce by to pro nás bylo lepší. Ale rozhodně to nebereme tak, že nemáme co ztratit. Jde o hodně a o všechno. I když je fakt, že na nás už nebude takový tlak jako při čtvrtfinále. Ukážeme to nejlepší, co máme. Půjdem si pro to. Vyhrajem!
Semifinále váš čeká hned v pátek. Jak se dá tak rychle připravit?
Hlaváčková: Dobře se najíme, dobře se na to vyspíme a ráno se na to dobře rozehrajeme. Já si půjdu ještě trochu ťuknout večer, abych se uvolnila, Lucka si zase zahraje mixa (s Radkem Štěpánkem). Tam se uvolní dostatečně.
Lucie, nebude pro vás teď účast ve smíšené čtyřhře komplikací?
Hradecká: Nemyslím. Stejně bych šla ještě na hoďku večer hrát. Těším se na to, bude to zase trošku něco jiného. Doufám, že pochytím i nějaké tipy na páteční semifinále.
Dá se v olympijské vesnici dobře vyspat?
Hlaváčková: Ale jo. Jen ráno občas zvoní kostelní zvony.
Hradecká: To byl můj budík. Zvonil pět minut a já ho neslyšela.
Údajně vám příliš nechutná strava v jídelně pro sportovce...
Hradecká: To jídlo je... No, prostě takové anglické. Nemá to žádnou chuť, přijde mi to všechno takový podobný...
Hlaváčková: Podobný blaf! Takže je tam všude prázdno, jen u McDonalda je fronta.
Atmosféra ve vesnici se vám ale jistě líbí.
Hlaváčková: Tu si moc užíváme. Je hrozně fajn potkat ostatní české sportovce, třeba před zápasem jsme měly tu poctu snídat s medailistou (kajakářem Vavřincem Hradilkem). Já ho včera dokonce viděla jet, byla jsem tam. Bylo to úžasně motivující. Já to chci taky!