Oštěpařské olympijské finále přineslo nejedno překvapení. Český favorit Vítězslav Veselý zůstal čtyři metry za svým výkonem v kvalifikaci a skončil až na čtvrtém místě, senzačním vítězem se stal neznámý Kershorn Walcott z Trinidadu a Tobaga.
"V oštěpu se může stát cokoliv, a to se dnes potvrdilo. Je to asi největší překvapení atletiky na olympiádě. Devatenáctiletý kluk si hodil dvakrát osobák a vyhrál. Sice nemusel hodit žádný super výkon, ale stačí to," řekl Jan Železný.
Výkonem z kvalifikace by český oštěpař pohodlně zvítězil. Úterní Veselý by přehodil pátečního Walcotta o 3,76 metru.
"Byl to den blbec. V hlavě to nebylo, nezalekl se, ale prostě to nešlo," konstatoval trenér.
Už na rozcvičovacím stadionu Veselý neházel dobře. "Věřil jsem, že se srovná. Když postoupil do osmičky, o což byl také boj, tak jsem si myslel, že se chytí. Soupeři neházeli daleko, a já jsem čekal, že ten Víťův hod přijde. Nepřišel."
Špotáková: Uškodila mu dvoudenní pauza
Před začátkem sezóny by trenér Železný bilanci mistr Evropy, čtvrté místo na OH a přehozených 88 metrů bral. "Teď to je pro něj obrovské zklamání."
Oštěpařka Barbora Špotáková si myslí, že Veselému ublížila dvoudenní pauza mezi kvalifikací a finálovým závodem. "Je hodně přemýšlivý, všechno řeší a žije tím. Projev byl úplně jiný než na tréninku."
"Nebyl tak strašně dole, aby se závodu bál. Takový on není, prostě neměl svůj den," myslí si Železný.
Na nevděčném čtvrtém místě skončil Veselý i před rokem na mistrovství světa, letos mu až dosud vše vycházelo. "V sezoně ani jednou nezaváhal, byl nejhůř druhý, neměl žádný pokažený závod. To je vždycky špatně," říká Špotáková. "Když mám krizi v červnu, řeknu si fajn, aspoň to mám vybrané, protože mockrát za sezonu něco takového nepřijde."
Malou útěchou pro Železného může být, že v Londýně nevyhrál Nor Thorkildsen a nevyrovnal jeho rekordní zisk tří zlatých medailí v řadě. "Jsem jediný, to mě těší. Ale kdybych to mohl vyměnit za to, že Andreas vyhraje a Víťa si odveze domu medaili, udělám to hned. Bramborová medaile je pro sportovce nejstrašnější, co může být. Je to smutné a zároveň krásné, ale to si člověk uvědomí až za hodně hodně dlouho."
