Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 24. srpna 2017 Bartoloměj

Hokejové Waterloo. Nagano je český sen, ale slovenský zmar

V PROBLÉMECH. Slovenský hokejista Oto Haščák na olympijských hrách v Naganu v utkání proti Rakousku. | foto: Profimedia.cz

31 2014
Stačilo v únoru 1998 přejet v jakémkoli směru hranice bývalého Československa - a jen s malou nadsázkou jste byli v úplně jiném světě.

V Česku proběhla největší sportovní euforie v dějinách samostatné země, triumf hokejistů na olympiádě v Naganu si pamatuje snad každý, kdo už tehdy vnímal svět.

Ovšem ve východnější části bývalé federace se truchlilo. "Slovenské hokejové Waterloo," psal o turnaji s odstupem web hokej.sk.

Poprvé se sešly všechny hvězdy NHL a Slováci byli nabuzení úctyhodnou prací, kterou jejich hokejová reprezentace zvládla od rozdělení Československa, kdy se musela probíjet nižšími skupinami světových šampionátů. Tahle srdcařská snaha měla vrcholit v Naganu.

21 zimních her, 21 příběhů

Před letošními hrami v Soči přinese seriál MF DNES dohromady 21 příběhů, jež připomenou všechny předchozí zimní olympiády.

Vyšlo: Chamonix 1924
           Sv. Mořic 1928 
           Lake Placid 1932 
           Ga-Pa 1936 
            Sv. Mořic 1948
           Oslo 1952
           Cortina 1956
           Squaw Valley 1960
           Innsbruck 1964    
           Grenoble 1968
           Sapporo 1972
           Innsburck 1976
           Lake Placid 1980
           Sarajevo 1984
           Calgary 1988
           Albertville 1992
           Lillehammer 1994

Dnes: Nagano 1998

Příště: Salt Lake City 2002

"Jenže nakonec to bylo jedno velké zklamání," vzpomínal útočník Vlastimil Plavucha. Slováci totiž neprošli z kvalifikace! Šlo o jakousi sportovní noční můru. "Jsme hrdí na to, že takhle malá země hraje na olympiádě. Všichni jsme o tom snili jako malí kluci," říkal před startem her snajpr Peter Bondra.

Jenže do kvalifikace mohli naskočit jen tři hráči ze zámoří - šanci dostal on, bek Švehla a Petrovický. Pět forvardů velkých jmen (Pálffy, Šatan, Demitra, Zedník, Stümpel) sedělo na tribuně.
A postupně jim tváře bledly do stále horších odstínů.

Ještě než kvalifikace začala, téměř půlka kádru onemocněla. "Zřejmě to souviselo s aklimatizací. S odstupem času se dá říci, že se to asi trochu podcenilo," popisoval Plavucha.

První duel? Remíza 2:2 s Rakouskem, facka na úvod. "V konečném důsledku možná šlo o rozhodující ztrátu," řekl Plavucha. On sám zajistil naději hattrickem, díky němuž Slováci přetlačili Itálii 4:3 a šli do duelu o vše proti Kazachstánu.

Museli vyhrát, jenže padli 3:4. Hotovo, konec. Pálffy i Stümpel mířili do Nagana s ohromnou formou z NHL, ale kvůli zpackané skupině se na led vůbec nedostali. "Kazachy fanoušci podceňovali, ale oni měli tým složený skoro celý z ruské ligy," hodnotil sice s odstupem času Plavucha, ovšem Češi poté v základní skupině stejného soupeře rozebrali 8:2.

I to byl jeden z kroků k tomu, že výraz Nagano má v zemi oslavné konotace, je synonymem velkého triumfu. Na Slovensku je tomu opačně.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze