On-line rozhovor byl naplánovaný na přestávku mezi semifinálovými a finálovými jízdami, ale pátý muž závodu singlkanoistů o hodně přetáhl. "Je tady výborný výhled," pochvaloval si.
"Vávra dá placku," předpověděl hned ze začátku a čtenáře odháněl od počítače: "Držte palce a už šup k TV fandit."
Psal odpovědi a po oku sledoval závod. "Juchúúúú. Má a zlatou. 94.78 - věřím, že to bude zlato. Ostatní se z toho času sesypou :-)" Na otázku, zda má Hradilek šanci na medaili, odpovídal přesně ve chvíli, kdy kajakář projel cílem.
Hradilkovu jízdu označil za ukázkovou. "Takhle to má vypadat! Jistil začátek, prvních pár branek jel tak, aby nezkazil. Devítku trochu podjel, ale pak už se rozjel a všechno mu vycházelo. Určitě cítil, že by mu to mohlo vyjít," hodnotil Ježek.
Jméno Vavřince Hradilka se táhlo celým rozhovorem. Tématem nebyl jen aktuální závod, hodně se diskutovalo také o jejich odvážné společné jízdě v deblkanoi.
"Myslíte, že jsme s Vávrou frajeři? Vždyť jen děláme to, co máme rádi," reagoval na jeden z dotazů, a jinému čtenáři slíbil: "Zkusíme vymyslet pro pobavení diváků. Hlavně bychom neradi, aby to vypadalo jako zesměšňování OH."
Po rozhodujícím okamžiku kajakářského závodu Ježek láteřil: "Sakra! Molmenti jel neuvěřitelně," komentoval skvělou jízdu budoucího vítěze.
Vzápětí si však oddechl: "Medaile je tam. Poslední na startu a Vávra je druhej." A vzápětí se bleskově rozloučil: "Je to stříbro, jdu popřát parťákovi. Díky a nashle!"
Co ještě během půl druhé hodiny řekl?
O olympijských hrách v Brazílii
Doufám, že v Riu už budou jiní sekáči, kteří sáhnou po medaili. Ale jestli zdraví vydrží, tak jim to zadarmo nenechám.
O eskymácích
Zase zakovej frajer, abych dělal eskymáky schválně, nejsem. Přehnal jsem nájezd a válec mě převrátil. Dalo se to ještě zachránit, ale byl bych v nevýhodné pozici, tak jsem protočil eskymáka. Druhý byl jen následkem prvního - člověk moc nevidí, je rozhozenej a chtěl jsem ještě dát hlavu do povodné brány - ale marně. Aspoň jste si přišli na své.
On-line rozhovor se Stanislavem Ježkem |
Počítačový expert, vítěz loňského seriálu Světového poháru, otec dvou dcer a člen svérázné deblkanoe, do které pouze pro olympijský závod usedl společně s Vavřincem Hradilkem. To jsou různé tváře jednoho muže, 35letého Stanislava Ježka.
Jeho hlavní disciplínou je závodění na singlkanoi. V disciplíně C1 se mnoho let drží ve světové špičce, ale na nejvyšší metu dosáhl teprve loni, když vyhrál Světový pohár. Na olympiádách startoval dvakrát, v Pekingu i v Londýně obsadil shodně páté místo.
"Před olympiádou bych páté místo bral všemi deseti, teď nadšený nejsem," říkal včera krátce po závodě. "Vím, že mám na víc. Finálovou jízdu jsem nejel dobře."
Výkon ho mrzel víc než promarněná medaile: "Stejně by byla někde v šuplíku mezi ostatníma."
Večer po závodě Ježek zavítal do Českého domu, kde chvíli poslouchal koncert Monkey Bussines, a pak sám předstoupil před publikum a vyslechl si potlesk. Dnešní program je klidnější. Dopoledne provedl rodinu po olympijské vesnici a pak měl v plánu závody kajakářů.
Ve čtvrtek s Hradilkem spojí síly a pojednou semifinále závodu deblkanoí. Tam závodí jen pro zábavu, bez medailových ambicí. Nikdy tuto disciplínu netrénovali, jen využili novinky v pravidlech, že účastníci jiných slalomářských kategorií mohou i bez splnění nominačních kritérií rozšířit počet startujících v deblkanoích.
Poprvé spolu závodili v pondělní kvalifikaci a sami byli překvapeni tím, že si vybojovali postup. Dokonce hned první jízdou, a tak už před svými hlavními závody raději neriskovali a druhé kolo vynechali. Znovu budou závodit až zítra.
