Je to parádní výsledek, ne?
Doufal jsem v desítku a myslím si, že sedmý místo na olympiádě je krásný výsledek.
Fantastický výsledek?
To úplně ne. Druhý skok jsem prošlápl, ale prostě do desítky to je vždycky dobrý.
Zvlášť poté, čím jste si prošel. Má tohle umístění cenu medaile?
Stoprocentně. Hodnotu medaile mělo už to, když jsem se před rokem a půl znovu postavil na můstek. Jsem strašně rád, že jsem všem dokázal, že jsem po nehodě zpátky a ještě lepší. Jsem psychicky silnější, uvolněnější, lepší.
Skvělý návrat jste nastartoval před měsícem při letech v Kulmu. Od té doby jste to vzal nahoru hodně rychle.
Je to určitě rychlý. Neměl jsem stoprocentní letní přípravu, forma nepřišla hned z kraje sezony. Ale od Kulmu, kde jsem byl dvakrát do desítky, už to jelo.
Budete teď v nejlepší desítce pořád?
To nemůžu říct, já se budu snažit skákat stejně a mám na bojovat s nejlepšíma. Můžu mít trošku výkyvy, ale budu se snažit udržet až do mistrovství světa v letech.
A tam třeba na dosáhnout až na medaili?
Já bych si moc přál, abych tomu v Planici dal třešničku na dortu.
V minulém závodě jste na rukavici namaloval čtyřlístek, teď jste do kamery mával obrázkem veverky.
To je kvůli přítelkyni, taková legrace. Jmenuje se Veverková.
Po druhém skoku jste se chytil nespokojeně za hlavu. Kam jste se mohl perfektním skokem dostat?
Kdyby to bylo stoprocentní, tak to mohlo být páté místo před Morgensterna. Ale každý pokazí, takže spokojenost.
Zase jste ale porazil Kasaie.
Když jsem byl malej, tak jsem se na něj koukal v televizi, mohlo mi být pět, když vyhrál titul mistra světa v Harrachově v letech. A že jsem ho porazil? To je úspěch, ale mám k němu obdiv, že vydrží skákat takhle dlouho. To já do čtyřiceti asi nevydržím.
