Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 26. června 2017. Adriana

Špotáková je doma: Kdybych nezískala medaili, tak mám fotku s Ježíšem

Barbora Špotáková (vpravo) a Zuzana Hejnová rozdávají autogramy po návratu z Ria. | foto:  Michal Šula, MAFRA

23 2016
Dobře si uvědomovala, že k bronzovému olympijskému hodu jí pomohla kromě talismanu od syna také podpora z domova. Proto se slavná oštěpařka Barbora Špotáková po návratu z brazilského Ria ochotně podepisovala fanouškům a povídala si s novináři.

Přitom rozhovor s hloučkem žurnalistů začala evidentně unavená dáma trochu nejistě. „Já už jsem všechno řekla,“ usmála se omluvně.

Pak však dlouho popisovala, co se dělo a co se dít bude.

„Bylo toho moc: rozhovory, focení, jeden velký kolotoč... Z Ria jsem neviděla vlastně nic. Měli jsme poslední odpoledne volné, ale to byl takový uragán a liják, že nebylo vidět na pět metrů,“ vzpomínala na chvíle po čtvrtečním večeru, kdy získala na olympiádě po dvou zlatech třetí medaili.

„Z Ria nemám fotky. Ale zase je to něco za něco, kdybych nezískala medaili, tak mám fotku s Ježíšem. Takhle je to lepší. Cesta byla nesmírně dlouhá. Konec je vždycky náročný, teď to bylo nejextrémnější ze všech předchozí olympiád,“ přiznala Špotáková.

Teď sice není šampionkou, ale na Riu by našla další NEJ.

Kromě výše zmíněného třeba nejvíc fandila ostatním Čechům. „Přijeli za mnou kamarádi i partner Lukáš, netrávili jsme tolik času ve vesnici, měla jsem od trenéra víc volnosti. Už vím, co si můžu dovolit, takže jsem si to užívala víc.“

Špotáková také byla součástí nejlepšího kolektivu. „Český olympijský výbor se pod vedením Jirky Kejvala výrazně zlepšil. Hodně víc se o sportovce starali a zajímali o jejich potřeby. Byla tam vstřícnost, profesionalita, ochota, pracovali s námi daleko schopnější lidé. Byli jsme víc jako tým propojení s funkcionáři. Vládla bezvadná atmosféra.“

Fotogalerie

Jenže z Ria čekal na nejúspěšnější českou atletku také možná nejtěžší a hlavně nejúnavnější přesun.

Po návratu domů se jenom rychle stihla přivítat se synem Janečkem.

A už zase spěchala na autogramiádu olympioniků do centra Prahy.

„Je to hodně náročné,“ netajila Špotáková.

Aby toho nebylo málo, tak ještě odlétá na závody Diamantové ligy, až 9. září ji čeká finále prestižního podniku.

„Doufám, že to ve zdraví přežiju. Na druhou stranu si užívám, že v tomhle věku jsem ještě v dobré formě. Závody si chci objet, pořád mě to baví,“ řekla 35letá Špotáková.

V říjnu plánuje dovolenou. Těší se, až si bude hrát s tříletým synem. „Ale doufám, že budu mít ještě nějakou sílu si hrát. Nejsem nesmrtelná,“ podotkla Špotáková.

Ano, s tím se dá souhlasit. Sportovně nesmrtelnou se však po Riu nepochybně stala.

Podívejte se, jak Špotákovou a další olympioniky vítali fanoušci

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze