"Jsme konkurentky, ale vycházíme spolu solidně. Nezabíjíme se pohledem."
Třicátnice Brejchová zažila v Linci pohádkový večer. Hodila národní rekord 65,91 metru, teprve podruhé v životě porazila Menendézovou.
Samou radostí si zatleskala, brzy však zvážněla. "Mám úžasný skalp, jenže je to obyčejný mítink. Platit budou Atény," připomněla.
Oslava? Šampaňské? Kdepak. "Jedině po olympiádě."
Rekordní hod Brejchovou nešokoval. "Už na mistrovství republiky jsem avizovala, že se můžu dostat k 66 metrům. Potřebovala jsem jen dobré podmínky." Tentokrát konečně nefoukal protivítr.
Jakmile se rozpřáhla k druhému pokusu, cítila, že bude dobrý. "Ale myslela jsem, že letí na 64 a půl metru. Technika, hlavně nohy, ještě nebyla ideální. Člověk musí být pořád nespokojený," řekla.
Na každém rohu teď uslyší, že má z Atén přivézt medaili. Zdráhá se. "Je sice blízko, ale takových favoritů už bylo, co ji měli mít a nemají. Po všech svých problémech budu spokojená s lepším umístěním než v Sydney."
Tehdy skončila na hrách osmá. Pak dvakrát přišla o nenarozené dítě, byla operovaná. "Radši zůstávám při zemi, než abych létala po hvězdách. Zaútočím zezadu," plánuje před cestou do Řecka.
Žádný další závod už do olympiády neplánuje, ani sobotní extraligu. "Budu ladit a malinko víc odpočívat. Pobolívají mě záda."
Pětadvacátého srpna nastoupí v Aténách do kvalifikace oštěpařek. Před třemi lety hodila na světovém šampionátu v kvalifikaci český rekord. "Toho si vážím ještě víc než výkonu z Lince. Na velké soutěži se totiž rekordy cení dvojnásob."
