Mluvil s nadějí v hlase, ale vypadal zdrcený, v očích neměl ani plamínek štěstí. Kdo by čekal, že by Česko mohlo prohrát s Kuvajtem? Po sobotním utkání Sionko dlouho vzlykal na trávníku, myslel si, že je tým vyřazen. Pak se došoural do kabiny a dozvěděl se, že druhý zápas ve skupině USA - Kamerun skončil nerozhodně. To byla spásná chvíle.
Jakékoli vítězství posouvá český tým dál. Když se vyhraje o dva góly a druhé utkání skončí remízou, mohou být fotbalisté dokonce první. Zamotaná skupina, v níž může postoupit každý tým, dává šanci, jak napravit ostudnou porážku 2:3 s Kuvajtem. "Ostuda? To je silné slovo. Určitě je to neúspěch," tvrdí trenér Karel Brückner. "Až když nepostoupíme, tak všechno zvoráme. Až potom to pro mě bude obrovské zklamání." Příště nebude hrát útočník Heinz, který dostal druhou žlutou kartu. Zápas buď, anebo.
Když Česko nepostoupí, olympiáda bude velký trapas. Nejdřív tahanice o nominace, opory týmu Heinz s Jankulovským otevřeně prohlásí, že by raději zůstaly v klubu, pak v zápase s Američany zmatená hra a proti Kuvajtu potupný výsledek. "Jedině výhra nad Kamerunem nám pomůže, aby se na všechno špatné zapomnělo," řekl po zápase kapitán Roman Týce. Tu větu mohl zopakovat klidně pětkrát, přesto z jeho úst nevyzněla přesvědčivě.
Týce byl bezradný z toho, jak bídně se jeho týmu daří. Proti Kuvajtu to měla být jasná záležitost, vždyť soupeř byl na první pohled takticky o třídu horší. Jenže přežil fůru šancí, dvakrát mu pomohla tyč a ve druhém poločase třikrát skóroval. "Prohrát s Kuvajtem? Tak to by mě nenapadlo," řekl Petrouš.
Reprezentace nastoupila se třemi obránci, hrála s liberem Petroušem. Proti úvodnímu utkání to byl odlišný systém, ale zlepšení nepřinesl. "Pět gólů za dva zápasy, to je hodně. Takové chyby se nesmějí stávat," uznal Miroslav Beránek, asistent trenéra. Mužstvo má ještě jeden den na to, aby se vzpamatovalo. Proti Kamerunu musí zabrat. A když ne, jeho olympijský sen o medaili se promění v černou můru.
