Figurku v modré kombinéze v čepici a se slalomářskou lyží dostala od dětí z dětského domova ve Vizovicích. Právě tam putoval výtěžek z prodeje její závodnické přilby, který organizovala nadace Terezy Maxové.
"To mám být já," ukazovala majitelka kompletní sady medailí z mistrovství světa. "Jen ty vlasy trošku nesedí, děti prý neměly hnědou vlnu."
Záhrobská se domů vrátila po měsíčním putování po závodech. Vyrazila den po Vánocích, vrátila se v pátek.
"Od té doby odpočívám," přiznala. "Procházela jsem poštu, vyzvedla jsem si olympijské oblečení. A už přemýšlím, co si vezmu s sebou, abych na nic nezapomněla. Do Evropy by se vracelo špatně."
Už ve středu zase zmizí do dálky - na závěrečnou přípravu se přesune do kanadské Nakisky, dějiště zimních her v Calgary z roku 1988.
"Vyzkouším tam ještě lyže, dostala jsem nové na obřák i slalom," plánovala. "Budu se aklimatizovat, potřeba je zhruba týden." Desátého února se přesune ze své základny do Vancouveru. Oproti minulým hrám v Turíně bude bydlet v olympijské vesnici.
"Jestli je lepší být lovenou zvěří než lovcem? Nevím, co bych byla radši," dumala. "Patřím mezi favoritky, ale takových jako já je tam pět šest."
To hlavní je, že na olympijských tratích nebude mít nikdo výhodu. Jsou pro většinu závodnic neznámé.
"Já jsem tam jela dětské závody, ale to je aspoň dvanáct let zpátky," vzpomínala mistryně světa. "Tratě by ale neměly být tak brutální. Je to technická sjezdovka, ani na rychlé disciplíny není rychlá, vede lesem, hodně se točí. Nechám se překvapit, až tam přijedu."
V posledních slalomech se česká reprezentantka necítila podle představ. Kvůli svým umístěním ztratila naději na malý glóbus za celkové prvenství v disciplíně. Ten je cílem pro příští sezonu.
A sny do Vancouveru? "Je to padesát na padesát. Pokazíte jednu bránu a můžete čekat čtyři roky na další olympiádu," uvědomuje si. "Pro medaili udělám všechno. Ať bude jakákoliv, byl by to pro mě ohromný úspěch."
