Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 17. srpna 2017 Petra

Pětibojař Svoboda: Někdy spím ještě před během

MUŽ PATERA ŘEMESEL. Střelba, šerm, jízda na koni, plavání a běh, to je moderní pětiboj, v němž je David Svoboda juniorským mistrem a mužským vicemistrem světa. | foto: Michal Šula, MF DNES

9 2008
Ke svému sportu přistupuje David Svoboda s filozofií hodnou doby, v níž má moderní pětiboj kořeny. "Moje já má dostatečné schopnosti na to, abych vyhrál. Proto se nebudu ničím stresovat a nechám závodit svoje podvědomí." A když závod nevyjde? "To pak vynadám vědomí, že se do toho zase cpalo."

Ve 23 letech umí kombinovat pět disciplín (střelbu, šerm, jízdu na koni, plavání a běh) tak, že patří k olympijským nadějím. Naposledy získal stříbro na mistrovství světa.

Baron Pierre de Coubertin, zakladatel novodobých her, o moderním pětiboji říkal: Testuje morální kvality stejně jako fyzické síly a schopnosti, čímž tvoří ideálního sportovce. Cítíte se jako ideál?
Coubertin vyznával všestrannost. To je nejvyšší hodnota ve sportu. Proto dělám víceboj. A kdyby s tím souhlasila většina lidí, nebál bych se považovat za ideálního sportovce. Kvalitní závodník v pětiboji má nesporné předpoklady pro všestrannost.

V dobách antiky patřily do pětiboje například hod oštěpem a diskem a zápas. Jak byste v nich obstál?
Mám dvojče – bratra. Hodil na zápočtu oštěpem 52 metrů. Já bych hodil zhruba stejně. Disk jsem nezkoušel, to mě čeká. A zápas? Na to já nejsem. Asi by mě nelákal.

A co takhle běhat nahý jako na antickém stadionu?
Mně by to nevadilo. Záleží na společnosti, jestli by přijala moje nahé tělo.

Antický pětiboj byl vrcholem her. Mohl by se jím někdy stát znovu?
Filozoficky vzato ano. Prakticky ne. Vždycky budu za pětibojem stát, ale to je utopie.

. Co se mu vybaví

když se řekne Čína

Památky: Čínská zeď, zakázané město a podobně. Chtěl bych se tam dostat, ale při olympiádě na to asi nebude čas, chuť ani síla.

Číňané: Jsou typičtí, hned je vidím. Byl jsem v Číně jednou, všude byli malí lidé.

Olympiáda: Sportovní cíle a ambice.

Politické záležitosti: Porušování lidských práv a podobně. Nemám rád komunisty ani režim, co tam funguje. Beru olympiádu jako sportovní záležitost. Těžko bych se o ni připravil bojkotem.

Velmoc: V hospodářství a ekonomice.

Přitom musíte za jeden den zvládnout pět rozličných disciplín. Začínáte střelbou ze vzduchové pistole na 20 ran, z nichž na každou máte 40 vteřin. A předtím pět minut přípravy. To je po ránu rychlovka, ne?
Půlhodinku střelba zabere. Je to rychlovka, ale ne, že bych se nestihl probudit. Většinou kolem patnácté rány už mám otevřené oči.

A máte někdy problém se probrat?
Na důležitých závodech nikdy. To kolikrát ani moc nespím, jsem natěšený. A přitom nejsem nevyspalý. Ale na méně důležitých závodech někdy spím ještě před během.

Po střelbě přichází šerm, souboj každého závodníka s každým, na olympiádě tedy 35 klání. Útočíte, nebo spíš vyčkáváte?
Jednoznačně jsem útočný typ. Někdy, když jsem nahecovaný, jsem trochu zbrklejší, útočím v nepravý okamžik a pak jsem snadná kořist. To je jediné úskalí. Když jsem unavený, nejsem tak rychlý dopředu. Ovšem ubránit se taky umím.

Na souboj na jeden zásah máte minutu. Je dlouhá? Krátká?
Stačí, krátká není. Většinu zápasů končím okolo dvaceti, maximálně třiceti vteřin. A některé třeba jenom za pět.

Třetí disciplínou je plavání, kterému jste se věnoval odmala. Takže je to pro vás rutina?
Ano. Můžu si dávat vědomě pozor na obrátky nebo na kluzké stěny, bloky. Ale zbytek je automatika.

Číslo čtyři, parkur, který může hodně změnit. Jedete na neznámém koni, kterého si losujete jen chvíli před závodem a máte pár minut na ozkoušení. Víte vlastně den před závodem, co vás může potkat?
Ano. Před každým závodem je jumptest, kde koně musí projít parkur s nějakým výsledkem, podle kterého se vyřadí nejslabší a pravděpodobně i nejlepší, aby v závodě byli co nejvyrovnanější koně. Většinou si je natáčíme a zhruba víme, jací jsou. Ale je to specifické.

. Naděje pro Peking

předolympijský seriál MF DNES

9. dubna vyšlo: Barbora Špotáková (atletika)
18. dubna vyšlo: Ondřej Synek (veslování)
25. dubna vyšlo: Štěpánka Hilgertová (vodní slalom)
13. května vyšlo: Tomáš Berdych (tenis)
16. května vyšlo: Kateřina Baďurová (atletika)
22. května vyšlo: Kateřina Emmons (střelba)

Dnešní, 7. díl seriálu (žolík): David Svoboda (moderní pětiboj)

V dalších dílech si přečtete (abecední pořadí):
Jaromír Ježek (judo)
Mirka Knapková (veslování)
Roman Šebrle (atletika)
Jaroslav VolfOndřej Štěpánek (vodní slalom)
a navíc ještě 2 žolíky (objevy tohoto roku)

V čem?
Stačí, když si na koně sednu já a ne Číňan, a zvíře se najednou chová jinak.

Nedávno jste si pochvaloval pětiboj jako fér sport, kde domácí závodníci dají ostatním informace o koních. Bude to tak fungovat i v Číně?
Tamto asi neklapne. I kdyby chtěli, neumějí moc anglicky. A já čínsky taky ne.

Když si koně losujete, opakujete si třeba jako při maturitě: toho chci, toho chci, protože neshazuje?
Dělal jsem to. Někdy se mi povedlo, že jsem se na koně soustředil a nějak to začaroval. Ale teď vím, že hraje roli, kdo na něm jede. Mám jen nesmyslnou ideu: ten se mi líbí, je mi sympatickej a hezky kluše.

Na zkušenou máte s koněm pět skoků. Dá se nějak zpracovat?
Za tu chvilku se dá přijít na to, jak se mu přizpůsobit. Ten čas máme, abychom rozcvičili sebe a koně a pak si něco zkusili. Když třeba při prvním nebo druhém skoku zjistíme, co je za problém, a dokážeme na něj zareagovat, je to ideální.

Mluvíte někdy s koněm?
Když jsou koně vyplašení a vystresovaní, třeba když je hodně diváků, musíte je pochválit, promluvit na ně, aby byli v klidu.

Shodil vás někdy kůň?
Na závodech ne, ale jednou jsem spadl i s koněm a jednou z koně. Když mám dobře rozjetý závod, mrzí mě pokažená jízda kvůli celému závodu. Nedávno v Anglii jsem byl druhý nebo třetí a vypadalo to, že bych býval mohl vyhrát. To jsem pak moc nemluvil.

A poslední je běh. Je to pro vás vysvobození? Nebo největší dřina?
Většinou největší dřina. Ale když jde o hodně, říkám si: chci to dát a je jedno, jestli to bolí.

. Trénink pětibojařů? I čtyři disciplíny denně

Téměř jako by chodil "normálně" do práce. V "kanceláři" musí být moderní pětibojař David Svoboda v devět ráno, domů se dostane asi v pět odpoledne.


Jak může vypadat jeho den? Trénink začíná třeba střelbou. Tahle disciplína potřebuje čerstvou mysl i tělo.


Na trénink musí juniorský mistr světa vystoupat na tribunu stadionu Juliska. Ostře do výšky.


"Je to 99 schodů. Možná to je tajemství tréninku," říká. "I když střílet po schodech není nejlepší."


Opře hlaveň pistole o stůl, pravou ruku zapíchne do kapsy, levou zvedne až nad terč a pomalu ji spouští. Pak vypálí. Deset. A to má 4,5 dioptrie a levé oko slabší než pravé.


U zbraně má kartičku s motivačním nápisem. "Ten se mění v průběhu času podle toho, co dělám blbě," vysvětlí.


Co je to teď? "Nic," řekne Svoboda a schová lísteček do kapsy. Píše se na něm: "Čum na mířidla."


Po střelbě jej čeká šermířská škola. Půlhodina tréninku techniky, výpadů, krytů a podobně.


"To si trenér oblékne kožené hadříky, aby ho nebolelo, když do něj bodám."


Mírnější trénink s kordem mu naopak dovolí větší dávky v plavání nebo běhu. Do posilovny však kvůli těmto disciplínám moc nechodí. "Posilujeme při speciální zátěži. V běhu kopce, v plavání taháme houbičky nebo padáčky," líčí.


Když vyleze z bazénu, zajde si na oběd. O 99 schodů výš, na tribuně Julisky, si pak může odpočinout, vedle střelnice mají pětibojaři místnost s postelemi i kuchyňkou.


"Pak jedeme třeba na koně do Poděbrad," líčí Svoboda.


Parkur patří do tréninkového plánu zhruba dvakrát týdně. Nebo jej vystřídají šermířská klání s profíky, hodina opravdového boje.


A tak – či podobně – trénuje Svoboda šestkrát do týdne.


Volná je jen neděle. "To jsem pak s někým, na koho přes týden nemám čas. Nebo dělám různé doplňkové sporty. Učím se golf, jezdím na kole. A když je nejhůř, tak celý den nevylezu z postele."







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze