Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 20. srpna 2017 Bernard

Lyže, hory a sníh. Trenérovi se plní sen. A čeká ho olympijský vrchol

Kryštof Krýzl v obřím slalomu ve Val d´Isere | foto: Zoom Agence

27 2014
V mládí chtěl být slavným lyžařem. Petr Lajkeb se však nenarodil v žádném horském středisku, nýbrž k jeho smůle v Brně. "Na nejbližší hory to bylo daleko, takže jsem musel se závoděním kvůli penězům asi v šestnácti letech skončit," vzpomíná šestatřicetiletý muž, který je osobním trenérem olympionika Kryštofa Krýzla.

Místo sjezdovek tak tehdy začal zápolit na atletickém tartanu, stal se z něj vícebojař. K tomu studoval na Masarykově univerzitě učitelství zeměpisu a tělocviku a tam se mu změnil život.

"Jednou jsem náhodou potkal mého učitele Honzu Vyškovského, který mi říkal, že jedou do Peru na Huascarán," vypráví Lajkeb. Mladého atleta to zaujalo natolik, že skončil s desetibojem a raději vyrážel za sněžným dobrodružstvím. "Strašně se mi ulevilo. Mohl jsem trávit čas na horách, spali jsme na ledovcích v záhrabu, abychom ušetřili na permanentky," líčí.

Právě láska k zimě, lyžím a sjezdovkám ho dala dohromady i s tehdejším spolužákem ze školy - Tomášem Bankem, lyžařským trenérem a bratrem slavnějšího Ondřeje.

"Zeptal se mě, jestli bych nechtěl trénovat jednoho juniora z Brna, což jsem tři roky dělal. Po té době jsem dostal nabídku od Kryštofa Krýzla, jestli bych nechtěl pokračovat s ním," popisuje brněnský rodák.

A osud mu nadělil další životní dilema. "Učil jsem na fakultě sportovních studií, ale oboje dohromady nešlo," říká Lajkeb.

Poklidný život učitele vyměnil za kočování po alpských střediscích. "Dostal jsem se do destinací, které jsem viděl jen na mapě nebo na ORF při závodech světového poháru, když jsme tenhle kanál za komunistů na tajňačku chytali," hlásí nadšeně trenér slalomáře Kryštofa Krýzla, jehož největším úspěchem je 8. místo ze světového šampionátu z roku 2009 ve Val d'Isere. Mimo to už se 26letým lyžařem byl i na minulé olympiádě ve Vancouveru.

I když společně se svým svěřencem tráví na svahu více než 160 dní ročně, moc lyžování si neužije. "Pořád mám v ruce tyče, vrtačku, klíče a vysílačku. Je to práce, ale tohle byl můj sen," líčí muž, který ladí Krýzlovu formu na olympiádu do Soči tak, aby atakoval v jedné z točivých disciplín elitní patnáctku.

To, že pracovat jako lyžařský trenér má i své stinné stránky, poznává v posledních letech i sám Lajkeb. "Moc se to nedá skloubit s rodinou," podotýká dvojnásobný otec, jejž manželka s dcerami doma moc často nevidí. "Po hlase v telefonu mě snad poznají," říká. "A snad mě poznají, když se objevím i ve dveřích."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze