Ve stájí Etixx-Quick Step musejí mít radost, že 22letý Čech závodí právě za ně. Letos s ním počítali na Vueltu, ale šanci na premiérovou Grand Tour si vysloužil už na Giru. No a teď v Ázerbájdžánu ukázal, že nemusí být jen zdatným pomocníkem hvězd jako v Itálii.
„Giro mi určitě pomohlo,“ přiznává. „Jednak co se týká sebevědomí - a taky fyzicky. Odpočinul jsem si, čtrnáct dní po něm jsem měl lehčích, tělo mohlo vstřebat únavu. Teď se cítím velmi dobře.“
Kvůli cyklistice dokonce přerušil studia na VŠE, koncentruje se čistě na sport. A nejlepším důkazem toho, že je na dobré cestě, byla bronzová medailí z Evropských her v ruce.
Kam tento úspěch v kariéře řadíte?
Asi hned na druhé místo po vítězství v etapě a držení žlutého trikotu v závodě Okolo Polska. Jel jsem sem pro výsledek: měl jsem za cíl zajet tu medaili a povedlo se. Je to úžasné.
V Baku vládnou dusivá vedra, jak těžký závod byl?
Velmi náročný. Abych řekl pravdu, moc jsem si ho neužil. Dost jsem trpěl kvůli náročné trati i vedru; rozhodně šlo o jeden z nejtěžších, co jsem jel letos.
Bronz jste získal ve finiši, věřil jste si?
Říkal jsem si, že by Ukrajinec Grivko mohl být nejrychlejší, zůstal jsem v háku a jen jsem čekal na závěrečnou dvoustovku, až začnu spurtovat. Věděl jsem, že už jsem na tom fyzicky špatně, že už síly nejsou. Ale doufal jsem, že to bude stačit.
Stačilo - a vy jste zdolal mimo jiné týmové kolegy Boonena a Terpstru...
V závěru tam byli všichni lidi jen z World Tour, jezdíme spolu největší závody celý rok. Jsem rád, že medaili mám já i můj tým.
Přece jen: zmínění dva patří mezi velká jména, pomůže vám tenhle úspěch třeba i v Etixxu?
O tomhle jsem vůbec nepřemýšlel. Ale jinak platí, že jde o jedny z největších závodníků, co v týmu máme.
Hlavně Tom Boonen je váš idol, že?
Dneska jsme se po dojezdu nebavili, ale on o tom ví: říkal jsem mu, že jsem už od dětství, kdy jsem cyklistiku začal sledovat, měl vždycky nejradši právě jeho. Je perfektní, že s ním můžu být v jednom týmu. Tady jsme poprvé závodili proti sobě a porazit jej je moc dobrý pocit.
Dojde po takovém úspěchu na hecování?
Asi jo. Byla to vzácná příležitost postavit se na start proti sobě, jde to jen tady a na mistrovství světa. Určitě se o tom na dalších závodech pobavíme a trochu zažertujeme.
Dodá bronz z Baku sebevědomí navíc?
Rozhodně trochu stoupá. Budu si víc věřit do dalších závodů; teď mě čeká mistrovství republiky a tam pojedu na vítězství. Věřím, že mi velký výsledek pomůže zajíždět další i do zbytku sezony.
Zažíváte tak trochu rok snů, ne? Už jste si zkusil i Grand Tour, teď bronz z Evropských her...
Do nominace na Giro jsem se dostal až na poslední chvíli, začátek sezony byl pro mě hodně ve znamení pomáhání týmovým kolegům. Tohle byla jedna z mých prvních příležitostí jet na sebe a hned je z toho bronzová medaile. Jsem hrozně rád, že jsem mohl takhle reprezentovat Česko.
Co váš čeká dál? Vuelta, která byla v plánu původně?
Nepředpokládám. Myslím, že jedna Grand Tour bude na první rok stačit.
