Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Neumím prohrávat, říká plavkyně Petra Chocová před olympiádou

MISTRYNĚ EVROPY. Česká plavkyně Petra Chocová triumfovala v závodě 50 metrů prsa na mistrovství Evropy v Maďarsku. | foto: ČTK

17 2012
Petra Chocová je nejlepší současná česká prsařka na krátkých tratích. S blížící se olympiádou v Londýně dolaďuje formu a bojí se, aby nepřišla prohra. "Takové závody vždy obrečím," říká plavkyně.

Olympionička Petra Chocová z České Lípy plave od svých pěti let. Za měsíc ji bude šestadvacet a dodnes uplavala v bazénu 25 tisíc kilometrů. Plavání ji baví a živí, ale v moři byste ji nenašli. Z něj má naše současná nejlepší prsařka na krátkých tratí strach.

Plavat jste začala v pěti letech a v deseti jste už vyhrávala mistrovství dětí. Trénoval vás táta. Jak na tu dobu vzpomínáte?
Dostávali jsme polysterenovou deskou do hlavy (směje se). Táta mě trénoval do devatenácti, ale když jsem byla v pubertě, tak to moc nefungovalo.

To mi připomíná story lyžařky Záhrobské, která si s otcem vyřizovala účty přes média. Taky jste spolu třeba nějaký čas nemluvili?
To ne, ale několikrát jsem kvůli němu chtěla s plaváním skončit. Teď jsem ráda, že jsem to neudělala. Dokonce jsem mu za to nedávno poděkovala. Bez něj bych se na olympiádu nikdy nedostala.

Lidi mají šťastné konce rádi.
Nejvíc nám pomohlo, že jsem po maturitě odešla do Prahy. (Otec se smíchem: Už jsme ji nemohli vydírat, že ji na další plavání nedáme ani korunu.)

Ze začátku jste studovala vysokou školu. Proč jste skončila?
Šla jsem na Vysokou školu ekonomickou, ale zjistila jsem, že bez matematiky bych to nezvládla. (Otec se směje: Bez matematiky a bez učení.)

Rady od psychologa

Petra Chocová

Narozena 16. 8. 1986 Výška 168 cm, váha 61 kg.

Česká reprezentantka v plavání: olympionička (100 metrů prsa).

Závodí za PK Česká Lípa, trénuje v Praze ve Vysokoškolském sportovním centru min. školství.

Plave od svých pěti let. V roce 1996 se stala mistryní republiky desetiletých na 400 metrů kraul, nebo 100 metrů znak.

Hlavní disciplína: 50 a 100 metrů prsa, překonala víc než 60 českých rekordů.

Poslední velký úspěch: zlato z ME v Debrecíně na 50 metrů prsa (2012).

Někde jsem četl, že jste bývala před závodem vždycky hodně nervózní, a proto chodíte k psychologovi.
Vůbec nejsem sama, kdo z vrcholových sportovců psychologa navštěvuje. S tou nervozitou to je pravda. Já se bála i soupeřek, které byly o dvě vteřiny na sto metrů pomalejší. Úplně jsem se klepala. Od toho mi psycholog hodně pomohl.

Úplně?
Úplně ne, ale hodně. Uklidnila jsem se, když jsem přede dvěma roky začala dávat plavaní na druhou kolej. Říkala jsem si, že když prohraji, tak se zas tak moc nic nestane. Od té doby se stále zlepšuji. Nicméně živé sny mi zůstaly.

O nich jsme zatím nemluvili.
Často se mi zdá, že skočím do bazénu, ostatní plavkyně kolem mě plavou strašně rychle, ale já zůstávám na místě. Stojím. To je strašný sen.

Nemá to souvislosti s tím, že v sobě máte velké ambice?
To je možné. Já neumím prohrávat. Prohry nesnáším. Všechny jsem ve svém životě probrečela a nejen prohry. Před dvěma lety jsem byla na mistrovství Evropy sedmá na padesátku i na stovku. Všichni mě plácali po zádech, jaký to je úspěch být dvakrát ve finále. Navíc jsem tím splnila limit pro mistrovství světa v Dubaji. Já ale brečela, protože jsem nebyla alespoň pátá.

Když jsem ještě běhával, tak jsem po půl hodině začal mít skvělý pocit, takové uvolnění, najednou jsem měl hlavu úplně čistou. Jak to máte v bazénu? Na co myslíte?
Já v bazénu nemám hlavu nikdy úplně čistou. Myslím především na plavání...

Tomu nerozumím.
Počítám bazény, když plavu znak, počítám tempa. Když zapomenete, nebo myslíte na něco jiného, tak narazíte hlavou do stěny, což se mi několikrát stalo.

Já si představoval, že si broukáte nějakou písničku, nebo myslíte na rande...
To nejde. Jednou mi trenér sehnal MP3, která se dá použít ve vodě. Zkoušela jsem plavat a poslouchat hudbu, ale narážela jsem hlavou do bazénu.

Promiňte mi ten výraz, ale mně přijde plavat několik kilometrů denně v padesátimetrovém bazénu jako pěkná magořina. Není to nuda?
Aby nebyla, o to se stará můj trenér. Do tří hodin ráno vymýšlí nové a nové varianty, aby to pro nás bylo pestřejší.

Abych nezapomněl. Kolik denně naplavete kilometrů?
Mám dvoufázový trénink. Takže dvakrát čtyři až pět kilometrů denně. A obden posilovna. Volno máme jen v neděli.

Vlny na Kanárech

Co tak děláte, když neplavete?
(smích) Poflakuji se na posteli. Vyloženě žádného koníčka nemám. Sbírala jsme plyšáky, měla jsem jich víc než dvě stě, ale mému příteli se to nelíbilo. Tak jsem nějaké dala do školky, další jsem vakuově zabalila. Nechala jsem si jich jen pár.

PLAVE SI PRO ZLATO. Česká plavkyně Petra Chocová si plave pro vítězství na
Petra Chocová v semifinále ME na trati 50 m prsa.

Přítel také plave?
Taky prsa. Matěj je slovenský reprezentant, ale na olympiádu se nedostal. Velmi složitě jsem pro něj a pro tátu sehnala lístky do Londýna. Začala jsem je shánět už před rokem, kdy jsem zaplavala limit na olympiádu. Už tehdy nebyly. Pak jsem je dostala přes cestovní kancelář. Ale jen na rozplavby.

Rozplavby a semifinále plavete 29. července a 8. srpna se vracíte. Kam potom pojedete na dovolenou?
Asi do Chorvatska.

Taky milujete tamní moře?
Nesnáším moře. Já do něj vlezu od kotníků po kolena. Stejně tak nesnáším vodu, kde si nevidím na nohy. (Otec: Jednou jsem ji přemluvil, aby se se mnou vykoupala v rybníku, ale pak už jsem ji do něj nikdy nedostal.)

Olympionička, letošní mistryně Evropy na padesát metrů prsa a bojí se moře?
Asi před sedmi lety jsme byli na Kanárech. První vlna mě srazila na dno, druhá semlela a třetí vyplivla na břeh. Nevěděla jsem, čí a kde jsem. Od té doby se moře bojím.

Těšíte se na londýnskou olympiádu?
Je pravda, že se na to ptá každý, ale já nevím, jak odpovědět. Hrozně se těším, ale zároveň se snažím zůstat v klidu. To víte, ty mé sny.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze