Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 27. července 2017 Věroslav

GLOSA: Pokrytci z MOV aneb Když je Twitter větší problém než rasismus

Šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach gratuluje Chrisu Froomovi k bronzu z časovky. | foto: AP

12 2016
Byla to od Thomase Bacha, šéfa Mezinárodního olympijského výboru (MOV), na začátku her vzletná, až idealistická slova. „Žijeme ve světě nedůvěry a nejistot. A tady je naše olympijská odpověď – deset tisíc sportovců žije společně v míru v jedné vesnici. V našem světě platí univerzální právo pro všechny, všichni jsou si rovni a hodnoty humanity jsou zde silnější než síly, které nás chtěly zničit.“

Tak si tu harmonii shrňme:

– Srbská vláda dala svým sportovcům doporučení, aby se neúčastnili medailového ceremoniálu, pokud na „bedně“ budou i soupeři z Kosova. Srbsko totiž neuznává nezávislost bývalé provincie, a tak „nelze poslouchat jejich hymnu a dívat se na jejich vlajku“.

– Libanonská výprava odmítla jet na zahájení autobusem s Izraelci. Šéf výpravy Salim Hadž zatarasil dveře a donutil řidiče odjet, za což si od MOV vysloužil varování.

- Egyptský judista El Shebaby ve čtvrtek odmítl podat ruku a poklonit se Izraelci Sassonovi.

– Joud Fahmyová, judistka ze Saúdské Arábie, se kvůli zranění na poslední chvíli odhlásila z turnaje. Dle izraelských médií je ale zdravá, jen se chtěla vyhnout duelu s „jejich“ Gili Cohenovou ve 2. kole.

Mediální paranoia? Kdepak. Pravidelný olympijský úkaz. Araš Miresmaejlí z Íránu byl dvojnásobným mistrem světa v judu, v Aténách ale vzdal už před 1. kolem, aby se nemusel prát s Izraelcem. MOV ho sice tehdy symbolicky vyloučila z her, ale íránská vláda mu vyplatila 125 tisíc dolarů, což byla odměna za olympijské zlato. Krajan Muhammad Alirezají zase v Pekingu odmítl vlézt do bazénu s Izraelcem Beerim, což zopakoval ještě na dvou světových šampionátech.

Ne, netvrdím, že je teď olympijská vesnice válečným polem. Podle počtu rozdaných kondomů (450 tisíc) působí spíš jako vskutku harmonické místo. Zarážející ale je, jak pokrytecký MOV umí být. Je neúprosný v tažení za ochranu svých sponzorů, a tak dlouho dopředu zakazuje sportovcům, aby v souvislosti s olympiádou propagovali ty své. Mecenáše varuje, aby se úplně vyhnuli twitterovým hashtagům #rio2016, pokud by chtěli „svým“ popřát k medaili. Svazují účastníky množstvím pravidel, co lze vypustit na sociální sítě, a hrozí u vážných prohřešků odebráním medaile či vyloučením.

Možná je to logické, protože oficiální sponzoři jim sypou miliardy. V porovnání s tím, jak MOV velkoryse přehlíží netolerantní projevy, to však působí spíš trapně, až směšně. Není zcela fér vyčítat hrám poslední léta jejich megalomanii, přílišnou komerčnost, když olympiáda jako byznys funguje. Je ale smutné, když se kvůli němu pozapomíná na jisté olympijské ideje.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze