Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 17. srpna 2017 Petra

Pražské fórum: Proč se ucházet o olympiádu?

Olympijský stadion v Letňanech, studie - OLYMPIJSKÝ SEN. Takhle by mohl vypadat olympijský stadion v Praze-Letňanech. | foto: A. D. N. S.

4 2007
Praha - Proč by Praha měla usilovat o pořadatelství olympijských her? Bývalý tenisový reprezentant Cyril Suk, šéf projektu Praha olympijská Tomáš Petera a starosta první městské části se v rubrice Pražské fórum zamýšlejí, proč by mělo hlavní město riskovat a pozvat do svého centra tisícovky olympioniků a fanoušků sportu.
Proč se těším na hry v Praze

Když jsem se sportem začínal, nikoho nenapadlo, že by se tenis mohl jednou vrátit na program letních olympijských her.

A realita je taková, že moje sestra Helena má z olympiád dvě stříbrné medaile ze čtyřhry. I když jsem díky tenisu zažil řadu vítězných chvil, tyhle medaile bych bral...

Důvodů je řada. Tenisté nemají mnoho šancí reprezentovat zemi, kde se narodili, hry jsou jen jednou za čtyři roky, a tak příležitost na reparát nepřijde hned. A olympijská medaile je pro každého sportovce vysněnou metou.

Metropole nebude jako Cipísek v souboji s titány

Tomáš PeteraPořádání olympiády v Praze a České republice přichází v posledních týdnech na přetřes prakticky denně.

Asi nejčastěji se hodnotí, zda pořadatelství největší sportovní události pořadateli víc dá, nebo víc vezme. A to především ve světle kalkulací.

Musím zopakovat několik argumentů, které padají nejčastěji: organizace bude příliš nákladná, je nutné postavit desítky sportovišť, stát ani město nemá potřebné peníze.

Navštívili jsme řadu krajů, kde jsme se pokusili představit projekt Praha olympijská. V drtivé většině případů jsme se setkali s reakcemi pozitivními, Ostrava, Olomouc či střední Čechy si například dokážou organizaci her představit v poměrně jasných konturách.

Disciplíny na letní olympiádě skutečně budou vyžadovat, aby vyrostly nové sportovní areály. Jenže velká většina sportovišť musí vzniknout, protože sportovní infrastruktura je u nás v porovnání s Evropou nevyhovující. Stejně tak budou peníze vloženy do rozvoje dopravy.

Podpořit olympijskou myšlenku není jen otázkou ekonomické výhodnosti.
Jednoduše řečeno: olympijské hry jsou takovou událostí, která je nepřehlédnutelná z hlediska marketingu města i státu. Olymposkeptici tvrdí, že Česko a Praha mají v konkurenci dalších zájemců šanci jako Cipísek v souboji titánů.

Já jsem přesvědčen, že v roce 2020 nebo 2024 šanci máme. Čeká nás ale hodně práce – bude nutné vyjednávat a „lobbovat“ mezi členy Mezinárodního olympijského výboru.

Přesvědčovat kolegy z jiných zemí, že jsme důstojným místem. Že jsme schopni zorganizovat akci takového rozsahu bez problémů.

A že pro nás bude veliká čest zapsat se na seznam měst, která už atmosféru her zažila.

TOMÁŠ PETERA,
šéf projektu Praha olympijská

Zkušenosti máme...

I proto s velkým zájmem a neskrývanou podporou sleduji záměr Prahy a České republiky kandidovat na pořádání olympiády. Viděl jsem aténskou olympiádu na vlastní oči a zažil její organizační týmy na vlastní kůži. A věřte mi, nebylo to vždy jako z příruček Mezinárodního olympijského výboru.

Jako kapitán českého daviscupového týmu jsem měl šanci nahlédnout pod pokličku organizátorům a musím uznat, že to, jak se v Česku organizuje „jen“ Davis Cup, by se mohli jinde učit. Ostatně dvakrát byla Česká republika vyhlášena nejlepším celosvětovým organizátorem daviscupového utkání roku.

Proč o tom píšu tak podrobně? Protože právě Davis Cup v Ostravě či Fed Cup v Liberci jsou malé kamínky do mozaiky, kterými naznačujeme, že v Česku umíme na skvělé úrovni uspořádat významnou sportovní akci.

Jistě, Davis Cup není olympiáda, ale vyprodaná hala pro 15 000 diváků se ani při olympijském turnaji víc nenafoukne.

Kandidátský projekt Prahy podporuji i proto, že jsem hrál ve spoustě opuštěných areálů, kde se kdysi odehrála velká finále a krásné hry. Po dekorování nejlepších nebylo pro místo další uplatnění.

... i využití pro stadiony

U našich projektů, které jsem viděl, mě zaujalo poolympijské využití. Jako amfiteátr, výstaviště či vysokoškolské koleje. Právě kvůli nim si z nás dělali v Aténách novináři legraci, že tenisté jsou zvyklí na hotely, ne na skromné pokoje pro studenty.

Přitom to je na olympiádě krásné – ve vesnici se sejdou sportovci, z nichž jeden nevydělá za život to, co ten druhý za jeden zápas, ale spojuje je odhodlání vybojovat medaili, a tím si splnit sen. Tenhle sen je pro nás víc než hrozba eventuálního manka, kterým někteří straší.

Mně už se sny o olympijských medailích jen zdají, a tak jsem rád, že spolu s Prahou mohu žít vizí, která není jen snem. Tak jako sportovci touží po medailích, sebevědomá silná města usilují o možnost hostit olympiádu. Jsem rád, že se Praha do tohoto náročného souboje přihlásila, a věřím, že v něm důstojně zabojuje.

Třeba na finále ženské dvouhry v Praze se těším již dnes. A budu fandit stejně, jako jsem fandil, když hrála o medaile Helena.

CYRIL SUK, bývalý kapitán
českého daviscupového týmu


Všechno něco stojí. Ale olympiáda se vyplatí
Petr HejmaZastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo materiál, na jehož základě bude metropole ve spolupráci s kraji kandidovat na pořádání letních olympijských her. Startuje rozhodující etapa, na jejímž konci může být pražská olympiáda v termínech 2016, 2020 nebo 2024.

Je samozřejmě možné, že nakonec olympionici do Prahy ani v jednom z termínů nepřijedou. Když už jsme se však rozhodli, musíme pro pořádání her udělat maximum.

Jak už je u nás bohužel běžné, začínáme v reakcích výčtem rizik, velkých nákladů a dalších překážek – zkrátka všech možných důvodů, proč rezignovat.

Ano, všechno něco stojí. Peníze na kampaň Prahy na pořadatelství a v případě úspěchu i na vlastní výstavbu sportovišť, infrastruktury mohou být v případě střízlivého plánování vynikající investicí s dobrou návratností.

Významným pozitivem bude celosvětová propagace hlavního města i dalších regionů země, podle zahraničních zkušeností k nám přivede nové investice a podpoří rozvoj cestovního ruchu – odvětví, které přináší velký profit a které pomáhá rozvíjet řadu navazujících oblastí.

Důležitým momentem příprav musí být plán na využití stávajících sportovišť a na rozmístění a výstavbu těch nových. Pohyb sportovců, jejich doprovodu a fanoušků musí být co nejefektivnější a pro obyvatele co nejohleduplnější.

Až Praha slavnostně oznámí svou kandidaturu, vezme na sebe velké břímě. Ale také naší zemi nabídne obrovskou šanci, jež se svým poselstvím vyrovná snaze těch, kteří bojovali za olympijskou myšlenku na konci předminulého století.

PETR HEJMA, starosta Prahy 1

Sysel je vzácnější než Dienzenhoferův kostel

V diskusích o olympijských stadionech, infrastruktuře, ekonomických rizicích olympiády občas proskočí zmínka o syslovi.

Proč? Na polním letišti v Letňanech, které je zahrnuto do stavebních plánů, sídlí kolonie syslů čítající něco přes 500 jedinců. Na první pohled tento fakt celkem mnoho neznamená. Sysel je přece banální zvíře a stadiony nelze s případnou škodou z vyhnání pár syslů srovnávat.

Celá záležitost tak jednoznačná není. Sysel se totiž v minulých desetiletích stal nejvzácnějším savcem střední Evropy a bezprostředně ohroženým druhem.

Tohoto sympatického hlodavce zná sice každý, na vlastní oči jej však neviděl skoro nikdo s výjimkou návštěvníků několika golfových hřišť a polních letišť. Na území České republiky se dnes sysel vyskytuje na pouhých 24 lokalitách, přičemž jen na čtyřech místech dosahují jeho kolonie početnosti nad 100 jedinců. Optimistický odhad na území České republiky hovoří o 1600 jedincích.

sysel obecnýPřes veškeré celoevropské záchranné programy se tento pozoruhodný savec stále zřetelněji blíží svému vyhubení. Paradoxní je, že se to děje doslova před našima očima. V celé střední Evropě dnes sysel přežívá výhradně tam, kde je nejnápadnější – na sekaných loukách golfových hřišť a letišť.

Objev kolonie v Letňanech, největší kolonie u nás a patrně také v celé této části střední Evropy, byl před nějakými pěti lety, kdy už sysel figuroval na seznamu nejohroženějších evropských savců, opravdovým šokem. Působí to skoro dojmem, jako by se vymírající druh oddal zdroji svého zániku do opatrování.

Je teď na nás, jak s tímto stavem naložíme. Sysel dnes představuje přírodní památku první kategorie. Počet jeho kolonií ve střední Evropě je srovnatelný s počtem dienzenhoferovských barokních kostelů. Počítám, že málokdo by hlasoval, aby olympijskému stadionu padl za oběť chrám z dienzenhoferovské dílny.

Ten bychom v případě nutnosti dokázali rekonstruovat takřka dokonale – sysla však ani s nejdokonalejší klonovací technologií znovu nevyrobíme. Snad jen jako maskota.

IVAN HORÁČEK, zoolog, katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze