Usměvavý chlapík spatřil sníh poprvé na vlastní oči před pěti lety během studia na univerzitě ve Spojených státech. Zamiloval se do něj. "Mám rád čerstvé povětří, zimu a chlad," lebedil si. Svůj první závod na lyžích absolvoval v roce 1999 a hned se mu do cesty postavila překážka v podobě třiačtyřiceti krutých kilometrů.
"Byla to nejsměšnější a nejbolestivější věc, kterou jsem kdy dělal," citovaly Menyoliu oficiální internetové stránky ZOH v Salt Lake City. "Jel jsem víc než čtyři hodiny, neměl jsem žádnou techniku, nic. V cíli se jen hemžilo lidmi, každý se koukal jen mně a všichni se výborně bavili," vzpomínal.
Kamerunec, povoláním architekt, přesto získal v lyžování novou vášeň. Cítil však, že k lepším výsledkům potřebuje pomoc. Ujal se ho americký kouč Lee Borowski, autor několika knih o lyžařském tréninku, i když byl zpočátku hodně skeptický. "Abych řekl pravdu, zprvu jsem nadšením zrovna nejásal, nevěděl jsem, jak moc to myslí vážně," připustil Borowski. "Je to však nesmírně tvrdý pracant a zlepšoval se."
V listopadu se musel Menyoli zúčastnit pěti závodů FIS, aby se do Salt Lake City kvalifikoval. Ve čtyřech z nich skončil poslední, ve zbývajícím předposlední. Nemá šanci, aby se vyrovnal hvězdám kalibru Elofssona či Alsgaarda. "Ano, není tak dobrý a nebude to pro něj jednoduché. Jde ale za svým snem a má obrovské charisma," upozornil Borowski. "Pro něj je důležité, by závod dokončil."
Isaac Menyoli není první africkým běžcem na lyžích, který se zúčastnil zimních olympijských her. Před čtyřmi lety v Naganu zkoušel štěstí na desetikilometrové trati Keňan Phillip Boit. "Když mohl on, můžu já taky," říká kamerunský snílek, jemuž bude srpnu třicet let.