Přednost dostala zkušenost, míní Zedníček

Zhruba stostránková brožura s hodnocením pražské vize pořádání olympiády 2016 bude inspirací pro budoucnost olympijské naděje české metropole. "Mezi kandidátská města se dostala ta, která se ucházela opakovaně, některá i čtyřikrát. Tokio už dokonce olympijské hry pořádalo. Mezinárodní olympijský výbor dal přednost zkušenosti," míní Jiří Zedníček, místopředseda Českého olympijského výboru.

Jiří Zedníček - Jiří Zedníček, místopředseda ČOV pro ekonomiku a marketing. | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Slyšeli jste už v Aténách výtky či pochvaly k pražskému projektu?
Při vyhlášení kandidátských měst vůbec žádné komentáře nepadly, proběhlo během dvou minut. Ředitelka komunikace MOV přečetla čtyři města, která postoupila do druhého kola v pořadí, jak si města vylosovala čísla.

Podle agentury AP mělo nejlepší hodnocení Tokio, pak byl Madrid. To jste tedy při vyhlášení neslyšeli?
To je čistě matematické zhodnocení jednotlivých oblastí. Nejsme na špičce, ale nejsme ani poslední.

Z čeho propočty vycházejí?
Z kandidátského dotazníku, kde je každému aspektu přiřazena určitá váha. Potom je na škále od jedné do deseti ohodnocena kvalita toho, co které město nabízí. Udělá se sumarizace. Nikdy to není jedna známka, spíš rozpětí. Z toho pak vychází exekutiva MOV a stanoví, které z měst je schopno olympijské hry uspořádat. Velmi detailně prostudujeme vyhodnocení kandidatury a na jeho základě budeme určitě pracovat dál. Z dlouhodobého hlediska je projekt pro Prahu i celou Českou republiku přínosný.

Co mohla Praha udělat lépe?
Už dávno jsme říkali, že si můžeme nejvíc uškodit sami, když nebudeme jako země projektu důvěřovat. Nedostatek politické podpory určitě hrál proti nám. Na tom musíme dlouhodobě pracovat. Je to otázka pečlivého vysvětlování a zdůvodňování. To jsme připraveni do budoucna udělat.

Zaujala mě jedna věc: katarské Dauhá bylo v hodnocení stejně vysoko jako Chicago, ale mezi čtyřku kandidátů se nedostalo. Proč?
Co já vím, problém Dauhá bylo počasí v létě. MOV má stanovené termíny, mezi kterými by se olympijské hry měly konat. Pokud vím, Dauhá navrhovalo pozdější termín, který už byl v konfliktu s řadou soutěží v mnoha olympijských sportech.

BARBORA ŽEHANOVÁ

. Jak se olympijská Praha topila

Žádný boj o olympiádu. I tak bychom si mohli vyložit slova primátora Béma, který nedávno prohlásil: "Nešli jsme do první kandidatury se seriózními myšlenkami na hry v roce 2016. Chtěli jsme se hlavně naučit plavat v olympijské diplomacii."

Z tohoto úhlu pohledu se tedy nic neděje, že Praha vypadla. A přece.

Při olympijském "plaveckém kurzu" se totiž nejednou topila. Soudě podle ohlasů v zahraničním tisku nepřesvědčila.

Naopak.  Vytrvale ztrácela na prestiži. Navzdory zajímavému projektu úsporné olympiády, která pomůže zemi.

Ale divíte se? Vkročit do takové bitvy celosvětových rozměrů bez podpory vlády, to se rovná sportovní diplomatické sebevraždě. Neúspěch v přesvědčovací akci u české veřejnosti pak zařídil Praze další minusové body u generality MOV.

Vymazat tato znaménka minus teď bude stát o to větší úsilí, pokud Praha chce bojovat i o hry 2020.

Až opět stane na startovních blocích, musí být nejen skvělým plavcem. Musí mít "na tribuně" vládu i lidi. Což je běh na mnoho let. Současné jednoleté vlažné úsilí mělo spíše kontraproduktivní důsledek.

TOMÁŠ MACEK