„Cvičilo se pod otevřeným nebem v Caracallových lázních, za strašného horka,“ vzpomíná Jiří Kubička, šéf českých gymnastů.
Bosáková byla inovátorkou mezi gymnastkami, používala akrobacii. „Jako první dělala na kladině přemet stranou. První udělala stojku a přešla z ní do váhy oporem o loket. To byl velikánský trik,“ líčí Kubička. „Byla velmi odvážná.“
Tak třeba na mistrovství světa v Praze 1962 – ač to bylo zakázáno, neboť cvičit se smělo jen na klavírní hudbu – do haly přivedla celý orchestr Karla Krautgartnera.
„Byl to šok. Místo aby dostala srážku, všichni koukali jako vejři. Byl to obrovský průlom, pak se usnesli, že je orchestrální hudba povolena,“ říká Kubička.
Bosákovou oslovoval „Paní Mistrová“, však byla trojnásobnou mistryní světa. Nebo také: „Šustilko.“ „Byla jedna z prvních, která zavedla třífázové tréninky. Mívala problém s váhou, tak cvičila zabalená v igelitu. A šustila.“
. Osudy zlatých medailíSeriál k olympijským hrám Dnešní, 15. díl |
Na třech olympiádách posbírala Bosáková čtyři medaile. Ještě chtěla jet do Tokia 1964, ale už nesměla reprezentovat kvůli kruhu událostí – přetažené večerce na závodech ve Francii a účinkování ve filmu O něčem jiném Věry Chytilové. „Měla jsem ráda gymnastiku jako život a najednou jsem zůstala jako bez kyslíku,“ citují ji stránky Českého olympijského výboru.
Později se dostala do show basketbalových kouzelníků Harlem Globetrotters. „Byla první profesionální gymnastkou v socialistickém táboře,“ říká Kubička.
Později trénovala děti. „Ale nedokázala být tvrdá jako k sobě.“
Napsala knihu o hubnutí, předcvičovala. A když padl komunismus, chtěla otevřít vlastní centrum krásy. Plány a celý její život však zastavila cévní výduť.
