Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 23. června 2017. Zdeňka

Zabijí mě, tvrdí stříbrný maratonec. Etiopie mu slibuje bezpečí a slávu

STŘÍBRNÝ PROTEST. Vytrvalec Feyisa Lilesa probíhá cílem olympijského maratonů s rukama zkříženýma nad hlavou na protest proti pronásledování Oromů v Etiopii. | foto: Reuters

22 2016
Když na druhém místě olympijském maratonu protínal cílovou pásku, zkřížil ruce nad hlavou. „Zastavte vraždění Oromů,“ vzkázal etiopské vládě. Vytrvalec Feyisa Lilesa se po nedělním protestu proti perzekuci svého kmene bojí vrátit z Ria domů. „Zabijí mě. Jestli mě nezabijí, posadí mě do vězení,“ tvrdí.

Bylo to asi nejsilnější politické gesto právě skončené olympiády v Riu. Stříbrný maratonec proběhl cílem s rukama zkříženýma v zápěstí, aby tím upozornil na útisk kmene Oromů ze strany etiopské vlády.

„Protestoval jsem za své lidi,“ prohlásil Lilesa podle Sydney Morning Herald.

Běžec dosáhl svého. Svět si ho všiml a média začala líčit čtenářům, o co v násilných střetech bojují Oromové, nejpočetnější etnická skupina v zemi.

Rozbroje začaly v listopadu, kdy autoritářská vláda v Addis Abebě rozhodla uvolnit půdu kolem prudce rostoucího hlavního města na developerské projekty. Vyhnáni ze svých pozemků měli být hlavně Oromové.

PROTEST. Etiopský běžec Feyisa Lilesa proběhl cílem olympijského maratonů se zkříženýma rukama na protest proti utlačování Oromů.

„Oromo je můj kmen. Oromové teď protestují za to, co je správné, za mír, za své místo,“ snažil se Lilesa vysvětlit svůj pohled na spor, přestože kvůli špatné angličtině těžko nacházel správná slova.

Oromové kvůli politice vlády vyšli do ulic a při následných vyhrocených potyčkách, které nezklidnil ani příslib, že se plány zruší, zemřely stovky lidí.

„Situace je pro Oromy v Etiopii velmi nebezpečná. Za devět měsíců zemřelo víc než tisíc lidí,“ popisoval Lilesa trable svých soukmenovců.

Východoafrická země po letech, kdy patřila mezi nejchudší země na světě, prožívá v poslední dekádě rapidní ekonomický růst. Ten je ovšem vykoupen přísně autoritativním režimem, který omezuje demokracii a svobodu projevu.

Fotogalerie

Vláda prohlásila, že maratonci za jeho protestní gesto žádný postih nehrozí.

„Bude přivítán jako hrdina spolu s jeho týmovými kolegy,“ uvedl mluvčí vlády.

Jenže Lilesa se nasednout na let domů, kde na něj čekají žena a dvě děti, bezprostředně po závodě nechystal. „Zabijí mě. Jestli mě nezabijí, posadí mě možná do vězení. A jestli to ne, tak už mě nikdy nepustí ze země,“ bojí se 26letý vytrvalec a nyní už i aktivista.

Rád by po olympiádě získal azyl na americkém kontinentu, nejlépe ve Spojených státech. K tomu mu může pomoci i sbírka na jeho podporu, která se po konci maratonu rozjela na internetu. Částka, která má sloužit k zařízení nového domova pro Etiopana, se vyšplhala už v přepočtu na milion korun.

Zda nakonec Lilesa uspěje a usadí se mimo Etiopii zatím není jasné. I kvůli mizerné angličtině nemohl objasnit všechny podrobnosti svého příběhu a často se zdálo, že budoucnost nemá ještě vůbec promyšlenou.

Do olympijské historie se přesto zapsal. Jako muž se zkříženýma rukama.

Autor:


Témata: Atletika




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze