Před olympijskými hrami snila o zlaté medaili, nakonec se musela spokojit s bronzem. I přesto byla Monika Selešová spokojená a na všechny strany rozdávala úsměvy. V
souboji o třetí místo porazila za necelou hodinu Australanku Jelenu Dokičovou a podle svých slov si tak dala malou náplast na velké zklamání ze semifinálové prohry s Venus Williamsovou.
"Jsem prostě šťastná, že mám medaili," prohlásila rodačka z bývalé Jugoslávie, která od roku 1994 reprezentuje Spojené státy. "Zatím jsem nikdy žádnou nevyhrála. Hrozně se těším, až se sem budu zítra vracet na slavnostní vyhlášení," svěřila se bývalá světová jednička.
Po pondělní semifinálové porážce od své krajanky Williamsové byla hodně zklamaná. "Po včerejšku se mi dneska vůbec nechtělo hrát, byla jsem vážně na dně," přiznala. "Ale člověk nemůže chtít vždycky zlato. Bronz je taky dobrý," konstatovala.
Před sedmi lety její tenisová kariéra málem skončila, na vlásku visel i její život. Na turnaji v Hamburku se na ni ve čtvrtfinálovém zápase s Magdalenou Malejevovou vrhl vyšinutý
osmatřicetiletý fanoušek Steffi Grafové Günter Parche a bodl ji do zad pod levou lopatku. Naštěstí však nezasáhl žádný důležitý orgán.
Po více než dvou letech se v srpnu 1995 Selešová rozhodla k tenisu vrátit. Na US Open dokázala projít až do finále, v němž po třísetové bitvě podlehla Grafové. V roce 1996 dotáhla do konce své úsilí na Australian Open a získala čtvrtý titul z tohoto turnaje. Od té doby se jí sbírku grandslamových trofejí rozšířit nepodařilo. Nyní v šestadvaceti
letech věří, že ji velké tituly ještě čekají. "Kdybych tomu nevěřila, už bych dávno nehrála," řekla.
Venus Williamsová se objeví se sestrou Serenou i ve finále čtyřhry, kde je čeká nizozemský pár Kristie Boogertová, Miriam Oremansová, který bez problémů porazil běloruskou dvojici Nataša Zverevová, Olga Barabanščikovová 6:3, 6:2. Zatímco americké sestry, které se stávají černou můrou všech předních hráček světa, nenechaly v semifinále příliš zahrát belgickou dvojici Callensová, Van Roostová 6:4, 6:1.
