Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 24. srpna 2017 Bartoloměj

Ptáčka by uspokojila medaile

3 2004
Praha - "Uspokojením byl byla medaile," říká tyčkař Adam Ptáček před olympijskými hrami v Aténách. Stříbrný tyčkař z letošního halového mistrovství světa v Budapešti má zatím ve svém programu zapsán pouze jediný bod: postup z kvalifikace. "Dál se uvidí. Každý, kdo se dostane do finále, může útočit na medaili," dodává.

Dlouho měl pověst velkého talentu. Hranici českého rekordu sice posunul na 580 cm, ale na velkých soutěžích mu chybělo štěstí. Kvalifikace se mu stala osudnou na loňském halovém světovém šampionátu v Birminghamu i později na šampionátu v Paříži. Letos v Budapešti však přišel zlom. Adam Ptáček se vrátil domů jako stříbrný medailista z halového mistrovství světa. Prý hlavně díky tomu, že se naučil skákat ve kvalifikaci.

"V Paříži jsem šetřil síly, ale v hale jsem si řekl, že to takhle dál nejde. Kvalifikace je přece normální závod," uvědomuje si Adam Ptáček. S trenérem Paterou odhadují, že na postup mezi dvanáct nejlepších bude zapotřebí skočit 570 cm. "Hlavně to nesmím podcenit," říká.

V Linci vládla nespokojenost

V pondělí skončil pátý na mítinku Grand prix I v Linci výkonem 560 cm. A byl nespokojený. "Mohl jsem skočit nejvíc v životě. Jsem blb," napsal v esemesce manažeru Liboru Varhaníkovi.

Tak velkou rezervu, s jakou zdolal 560 cm, prý ještě nikdy v životě neměl. Hned se mu hlavou začaly prohánět myšlenky na výšky kolem 580 cm. "Podcenil jsem 570 cm," přiznává. "Zrychlil jsem se, takže příště si asi budu muset zabalit do futrálu tvrdší tyč," říká.

Neskáče, aby nebyl za favorita

Ve čtvrtek jej na Julisce čeká technický trénink, v sobotu poslední start před Aténami na extralize. "Je to jako na olympiádě kvalifikace a finále," zdůrazňuje. Mezi kvalifikací a finále je v Aténách den volna. Adamu Ptáčkovi nevadí.

"Alespoň stihnou svaly zregenerovat a nebudu dostávat křeče jako v Budapešti," vzpomíná na svůj životní úspěch z letošního března. V domácím sektoru by si o víkendu rád zlepšil náladu. Letos se prý totiž ještě netrefil do pořádného pokusu. "A když neskočím nic ani na Julisce, tak to skočím v Aténách," směje se.

Vždycky o sobě říkal, že radši útočí ze zadních pozic. Jenže stříbro z budapešťské haly jej pasuje mezi kandidáty na umístění na předních příčkách. "Já nic neskáču, aby si lidi nemysleli, že patřím k favoritům," žertuje český tyčkař. Letos zvládl nejvíc 570 cm.

Před Aténami na skály

Příští týden má ještě v plánu jeden tréninkový mikrocyklus. "Pokud bude volno, pojedeme do Nymburka," připomíná plány trenéra Boleslava Patery na zpříjemnění tréninkového stereotypu: lezení po skalách. To poslední jim nevyšlo.

"Odřekl jsem to, protože jsem neměl boty na lezení. S trenérem jsme se dokonce i pohádali. Ale teď si je určitě vezmu," říká český tyčkař.

Případné riziko? "To je i když jdete po ulici," připomíná nepříjemnou víkendovou událost, kdy centrem Prahy otřásl výbuchu granátu. Cítí, že lezení potřebuje. Když závodil ve Stockholmu v dešti, ztrácel v rukou namazaných magnéziem jistotu. "Potřebuji ji získat zpátky," tvrdí.

Šest metrů už není vysoko

Jednu jistotu však už letos získal - zvykl si začínat soutěže na vysokých základech. Z dlouhého rozběhu nikdy nezačínal níž než na 540 cm. Stejným způsobem bude skákat i v kvalifikaci v Aténách. Když před třemi lety viděl, jak Danny Ecker v Dortmundu překonal v hale 600 cm, zdálo se mu to vysoko. Letos už má v tréninku nataženou v téhle výšce gumu místo laťky a skáče na ni. "A už se mi to tak vysoko nezdá," usmívá se spokojeně.

Moc by přivítal, kdyby s ním byl v aténském sektoru kolega Štěpán Janáček. "Každá rada v sektoru je nad zlato. Trenér sice bude v hledišti, ale daleko," připomíná Ptáček. Janáček po zranění olympijský limit ještě stále nemá, potřebných 555 cm se pokusí zdolat v sobotu na extralize na Julisce. "Ale on to umí na poslední chvíli," připomíná Ptáček, že uzávěrka nominací je 9. srpna.

Atény mu nosí štěstí

Na postup z kvalifikace bude podle něj pod pěti kruhy zapotřebí skočit 570 cm. A na medaili? "Možná 575 cm, ale se štěstím. Možná bude ve špatných podmínkách stačit 570, možná ale až 590," odhaduje Adam Ptáček.

Pro něj je důležité, že je zdravý. Odezněly i problémy se žebry. Fyzioterapeut pražské Dukly Vladimír Brejcha si prý na něm utvořil osobní rekord. "Měl jsem osm vyhozených žeber, tak do mě na uvolnění svalů napíchal třináct jehliček, " vzpomíná Ptáček.

Do Atén se těší, na tamním stadionu si kdysi jako junior zlepšil osobní rekord o 20 cm. "Teď to sice nepředpokládám, ale je to můj šťastný stadion," říká. Vysoké teploty mu při skákání také nevadí - a nevylučuje, že vyzkouší chladící vesty, které má Český olympijský výbor připraveny pro sportovce.

Zatím ještě neví, s kým bude v olympijské vesnici bydlet, ale zná svůj program den před kvalifikací. "Zajdu si na třetinku piva. V Budapešti jsem zjistil, že to pomáhá. Svaly se krásně uvolní, člověk hezky spinká a vzbudí se dobře naladěný na závody," směje se.

Nervozitu před olympijskou premiérou nezná. A že by se mu rozklepala kolena po dvou neúspěšných pokusech na základní výšce v kvalifikaci? I na to má recept. "Do třetího pokusu dávám všechno. Problém je jen zvolil správnou tyč a nepodběhnout to. Pak je téměř jistota, že to skočím," říká odhodlaně. V olympijské soutěži je však důležitý každý pokus, potřebuje skákat na první. "Já s tím počítám," vzkazuje Adam Ptáček.

 


 

Český tyčkař Adam Ptáček ukazuje na ruzyňském letišti svoji stříbrnou medaili z halového mistrovství světa v atletice.

Autor:






Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze