FRANKIE HEJDUK. Bleskurychlý krajní záložník. Odborníci jej přirovnávají ke Karlu Poborskému, je podobně výbušný a zručný. Navíc i podobně vypadá. Hejduk na sebe upozornil především na mistrovství světa ve Francii, a to nejen bravurními kličkami. Třeba při zápase si oblékl obráceně trenýrky, předkem dozadu. "Zkusil jsem to pro štěstí," vysvětloval tehdy. Ale Američané prohráli a Hejduk už to nikdy nezopakoval. Je hráčem Bayeru Leverkusen, na olympiádě už hrál před čtyřmi lety v Atlantě. Miluje surfařské prkno a hudbu reggae.
JEFF AGOOS. Třetí nejstarší muž olympijského turnaje, bylo mu už dvaatřicet let. Narodil se ve švýcarské Ženevě, studoval ve Virginii a nyní hraje ve Washingtonu. Za národní tým odehrál už přes sto zápasů, debutoval před dvanácti lety. Ještě předtím prošel všemi mládežnickými výběry, od patnáctiletých až po třiadvacetileté. Jako zástupce kapitána stál u jednoho z nejsenzačnějších výsledků amerických fotbalistů vůbec. Stalo se 6. února 1999: Američané vyprášili Německo 3:0 a pravý obránce Agoos tehdy přihrával na první gól.
BRAD FRIEDEL. Má zkušenosti z anglické ligy, už tři roky je v Liverpoolu, je tedy spoluhráčem Patrika Bergra a Vladimíra Šmicra. V zimě 1997/98 odešel do Liverpoolu za 1,6 milionů dolarů s vizitkou nejlepšího amerického brankáře současnosti. Předtím oblékal dres Columbusu Crew, Galatasaray Istanbul (byl první Američanem v turecké lize vůbec), Sunderlandu nebo Bröndby Kodaň. Byl dvakrát na mistrovství světa, dokonce už také na olympiádě v Barceloně před osmi lety. Trenér olympijského týmu Clive Charles jej povolal místo zraněného brankáře Browna z Colorada.
* poznámka:
Všechny týmy měly možnost využít trojice posil nad limit třiadvaceti let. Třeba Australané povolali pětadvacetiletého střelce Viduku, Chilané dokonce dva třicátníky: brankáře Tapiu a známého útočníka Zamorana.
Itálie, Španělsko nebo Česko však vystačily pouze s "juniory".
