Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 23. července 2017 Libor

Fenomén Štěpánek, bavič v uhlazené době: Nahý jsem začínal i skončím

MÁME BRONZ! Radek Štěpánek v 37 letech zažívá jeden z nejhezčích momentů v kariéře: s Lucií Hradeckou získal na olympiádě bronz v mixu. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

17 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Udělal poslední z mnoha nedělních rozhovorů, poděkoval a odcházel do nadšeně pulzujícího Českého domu slavit. „Užijte si to,“ uslyšel Radek Štěpánek. „To se nebojte,“ odvětil. Bát se? To by bylo v jeho případě skutečně bláhové. Od první chvíle dával najevo, jak moc si váží bronzu, který v neděli vybojoval v tenisovém mixu s Lucií Hradeckou.

„Už jako kluk jsem snil o tom, že mě budou čekat velké zápasy. Že vyhraju Davis Cup nebo Wimbledon. Ale mít na krku olympijskou medaili? To nemá obdoby,“ říkal.

Takový je Radek Štěpánek: prostořeký, emotivní, impulzivní. Část tenisového světa tím rozčiluje, ta druhá - minimálně v Česku výrazně větší - ho přesně díky tomu miluje.

Bavič v uhlazené době

Štěpánek budil emoce vždy. V roce 2005 pobouřil tehdy mladého Andyho Murrayho, když ve Wimbledonu líbal síť a snažil se získat si publikum. „Otravovalo mě to, chtěl mě rozhodit,“ řekl.

O sedm let později hodně rozzlobil Janka Tipsareviče při utkání Davis Cupu. „Po zápase mi podal ruku s vystrčeným prostředníčkem a řekl k tomu něco o smradlavé p...,“ stěžoval si srbský tenista. „Už s ním nikdy nepromluvím.“ Čech se bránil, že nikoho urazit nechtěl. Později si oba incident vyříkali.

Letos Štěpánek trápil v prvním kole Roland Garros superfavorita Murrayho. Měnil rytmus hry, pumpoval pěstmi, hecoval publikum. „Typický Štěpánek. Křičí, když soupeř udělá chybu. Moje hlava by z toho explodovala,“ pravila bývalá světová jednička John McEnroe.

Jenže gesta, která mohou soupeře vyvádět z míry, fanoušky baví. V poněkud sterilní době uhlazených šampionů Federera či Nadala působí 37letý Štěpánek jako zjevení. Jako muž, který nešetří s projevy emocí až na konec zápasu. Jako závan starých časů, kdy pestrá hra převažovala nad nekonečnou přetahovanou od základní čáry.

A také jako symbol oddanosti sportu, když ani v pokročilém sportovním věku neváhá trápit tělo vyčerpávající kondiční přípravou a důkladnou regenerací.

Lucie Hradecká a Radek Štěpánek v olympijském utkání o bronz s indickým párem...
Tenisový pár Lucie Hradecká, Radek Štěpánek přehrál v souboji o bronz z mixu...

„Miluji to, co dělám, a dávám do toho všechnu energii, kterou v sobě mám. A bůh zaplať, že jí mám hodně,“ prohlásil.

Na okruhu je už dvacet let. Byl v elitní desítce žebříčku, vyhrál pět titulů ve dvouhře, osmnáct ve čtyřhře (včetně dvou grandslamů), dvakrát zvládl rozhodující zápas ve finále Davis Cupu.

Nejhezčí chvíle kariéry však možná zažívá právě teď. V 37 letech, kdy ho už mnozí odepisovali - a on jim znovu a znovu dokazuje, že neprávem. „Vždy mě bavilo vyvracet, co si lidé mysleli. Že už se blíží můj konec.“ Jaký lepší důkaz než letošní sezonu jim mohl dát? Zvládl dvě grandslamové kvalifikace, porazil Čiliče, Paireho nebo dvakrát talentovaného mladíka Fritze. Paříž mu tleskala, když trápil pozdějšího finalistu Murrayho.

Na okruhu získává stále větší uznání - jak od fanoušků, tak od ostatních hráčů. „Loni měl vážné zranění a i v 37 letech vleze na kurt, bojuje a hraje výborně, což je neuvěřitelné. Neočekávám, že bych byl něčeho takového schopný v tolika letech,“ poklonil se mu třeba Murray po vzájemné pětisetové bitvě.

Výrazně se sblížil zejména se světovou jedničkou Novakem Djokovičem. Často spolu trénují, letos při Australian Open vyrazili na film Revenant a ze Srbovy lóže sledoval finále melbournského turnaje.

Vracel se ze dna

Štěpánek už přitom zažil tolik pádů. Bulvár se rýpal v jeho milostných vztazích s tenistkami: Martinou Hingisovou, Nicole Vaidišovou, Petrou Kvitovou. Ve sportovním životě ho srážely zdravotní problémy: poraněný krk, záda, noha, únavový syndrom... Po zranění ze semifinále Davis Cupu 2014 se sbíral sedm měsíců. „Šel ze dna. Svaly byly atrofované. Než tělo znovu nahodil, tak to opravdu trvalo rok,“ líčil jeho kondiční kouč Marek Všetíček.

Dokázal se však vrátit. Tvrdí, že si nyní užívá každou vteřinu tenisu –a na jeho zápasech je to znát. Každý z nich je zážitkem; ty na velkých scénách především.

Fotogalerie

Radek Štěpánek v Riu

Tušíte, že přijdou pozoruhodné výměny. Že je Štěpánek oslaví po svém. Že se bude rvát, co mu jeho opotřebované tělo dovolí. A že rozhovor po zápase s ním nebude nuda. Stačí vzpomenout na několik jeho hlášek.

„Na soupeře jsme nastoupili jako Orient Express.“ (po drtivém vstupu do utkání o bronz v mixu)

„Přál jsem si hornickou helmu se svítilnou.“ (o dohrávání zápasu v blížící se tmě v Paříži)

„Dokud mi bude fungovat hardware, tak software na to mám.“ (o tom, jak dlouho ještě bude hrát)

Otázky na konec kariéry už vůbec odbývá. V neděli s nadsázkou pravil, že se chystá i na příští olympiádu do Tokia. A vzpomínal, co mu při zisku medaile běželo hlavou. „Vzpomněl jsem si na to, když jsem byl malý kluk. Na fotku, kde jsou mi tři roky, jsem nahý na kurtu a mám jen raketu a tenisky. Takhle nahý jsem začínal a takhle nahý i skončím.“

Není třeba se bát, že by zbývající čas promarnil.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze