Manly leží na polostrově, jenž ze severu vbíhá do zálivu Sydney Harbour. Od malého třípatrového domku to je jen pár stovek metrů na pláž, za deset minut se dá na kole dojet do přístaviště, odkud vyjíždí loď do centra Sydney. Půlhodinovou cestu zálivem absolvoval Řehula i v neděli cestou na olympijský závod, a pak se tudy vracel s medailí v kapse.
Do olympijské vesnice se nemusel stěhovat, protože už pět let má v Sydney svůj druhý domov. V Manly pobývá u bývalého cyklisty Radka Valenty, který mu v posledních fázích přípravy pomáhal s tréninkem. "Seznámili jsme se už v roce 1995, když jsme v Sydney s přítelkyní Barborou navštěvovali kurs anglické konverzace," vzpomíná.
Teď zde pobývají jen dva chlapi, ale na to, že mají za sebou závěr olympijské přípravy a následné oslavy, je tady celkem pořádek. Všude jsou fotografie, výstřižky z novin, odznaky, vlaječky. Z datumů a nápisů jako "Spartakiáda spřátelených armád" je vidět, že suvenýry pochází z doby, kdy na cyklistických velodromech úřadoval Radek. Také medaile, která visí přes kalendář Playboy, má na sobě staré známé logo ČSTV.
Honza má svoji medaili pečlivě schovanou, ale rád pro ní dojde, aby se mohl předvést. Na přání japonské návštěvy se dokonce převlékl do závodního dresu, sundal obraz ze zdi a před bílou stěnou pózoval fotografovi. Prý to je velmi uznávaný kumštýř a snímky se objeví ve sportovním kalendáři.
Na šlachovitém těle má ještě dobře čitelnou číslici 32. To bylo jeho startovní číslo, stejné je i dresu a na kole. Vše je stejné, jako v neděli. Olympijský závod je hlavním tématem všech rozhovorů, s gratulanty, se čtenáři iDNES i s novináři z Japonska.
"Konečně lidi v Čechách vědí, co je triatlon, dosud si ho pletli s biatlonem, duatlonem a dokonce i s trialem," pochvaloval si, když se on-line rozhovor pomalu chýlil ke konci. Moc jej to potěšilo, sám totiž o svém sportu mluví s posvátnou úctou: "Je to ohromná legrace a dobrodružství v jednom. Člověk je ve spojení s přírodou a vlastně to je jeden z nejzdravějších sportů. Máte radost z neustálého zlepšování se, jelikož se jedná o tři disciplíny a čtvrtou, jež tvoří přechodné zóny, tzv. depa," uvedl v jedné z odpovědí. A kterou disciplínu má nejraději? "Všechny tři, prostě to miluju. Každá má něco svého a vzájemně se doplňují, tvoří harmonický celek."
Skoro všichni čtenáři Řehulovi gratulovali a děkovali za skvělý zážitek. "Viděl jsem triatlon poprvé v životě," stálo například v jednom z nadšených dotazů. Medailista však chtěl víc, věřil, že mohl mít i zlato. "Cílem každého sportovce je zvítězit a zvednout ruce. Když proběhne první cílovou páskou, tak obrdží nejvíce energie z celého pole závodníků. Na olympiádě se počítají první tři místa, takže jsem spokojen, ale je to pro mě výzva furt na sobě pracovat a dosáhnout dokonalosti. Lépe to zní v angličtině: performance excellence."
Za excelentní považoval australské publikum: "Bylo to něco neskutečného, třista tisíc diváků, kteří řvali a povzbuzovali, to byl největší sportovní zážitek v mém životě." Fanoušky chtěl odměnit nějakým vtípkem v cílové rovince, ale nakonec si to rozmyslel: "Chtěl jsem udělat nějakou akrobatickou výtržnost, ale pak jsem si uvědomil, že mám nohy tak betonové, že bych asi upadl," přiznal.
Netajil se ani s průběhem oslavy: "Nejdřív jsme byli v Českém olympijském domě na oficiální oslavě, a pak jsme se přesunuli na velkou triatlonovou party, kterou organizoval Greg Welch v rockovém klubu Home. V časných ranních hodinách jsme přijeli domů."
Celý rozhovor s Janem Řehulou najdete ZDE
 Jan Řehula pózuje s bronzovou medailí japonskému fotografovi |
 Obývák v malém bytě změněný ve fotografický ateliér |
 Pozvání na kávu od olympijského medailisty |
 Takhle nějak by mohla vypadat Řehulova fotografie v japonském kalendáři |
