Jak se takový výhled může omrzet? Do dálky svítí Atlantský oceán, u jehož břehu poklidně hlídkuje strážní loď. Dohlíží na nejslavnější pláž světa a na arénu, která se na ní nachází.
Koloseum na Copacabaně, tak se dvanáctitisícovému kotli přezdívá. Tam ode dneška budou proudit davy - a další roztančí okolí. Moc větších lákadel letošní hry nenabídnou; lístky na plážový volejbal mizely rychleji než na fotbal.
Však kdo by také odolal? „Atmosféra bude neuvěřitelná. Energie toho místa pozdvihne úroveň hry dál, než jsme dosud kde ve světě viděli,“ prohlásila Američanka Lauren Fendricková.
Zpátky na skutečné pláži
Češky u toho budou taky. Barbora Hermannová a Markéta Sluková se na poslední chvíli kvalifikovaly přes Kontinentální pohár. A ač nemají jednoduchou skupinu a o svých ambicích mluví skromně, kdo ví, co mohou dokázat? Vždyť za rok, co spolu hrají, už byly stříbrné na mistrovství Evropy, vyhrály turnaj Světové série a probily se přes náročnou kvalifikaci na hry.
„K favoritkám nepatříme. Určitě to není tak, že si říkáme: Teď vám to všem ukážeme a turnaj vyhrajeme. Pro nás je úžasné, že jsme se sem dostaly. A to bude motto celého našeho pobytu. Byla by škoda, kdybychom na sebe kladly zbytečná očekávání,“ řekla Sluková, která vybojovala s Kristýnou Kolocovu na předchozích hrách v Londýně páté místo.
12 tisíc diváků se vejde do beachvolejbalové arény na slavné pláži Copacabana. Zahrají si i Češky. |
S novou spoluhráčkou Hermannovou si ještě před odjezdem do Brazílie stihly vylepšit maximum na turnaji major, když v Klagenfurtu došly až do čtvrtfinále. A mohly se dostat ještě dál, nebýt zraněného kolena Hermannové, které se rozhodla před vrcholem sezony raději šetřit: „Ozvalo se mi tam malé zranění. Bolí mě to trošku při nějakých pohybech, ale neustále se snažím s tím něco dělat. Myslím, že trošku bude bolet, ale v zápase na to suše zapomenu.“
Mimořádná atmosféra ji k tomu jistě pomůže. Čeká se karneval, hlasitá hudba, samba – zkrátka show. Od zavedení plážového volejbalu do programu olympiády v roce 1996 se jen jednou konal na skutečné pláži, v roce 2000 v Sydney na slavné Bondi. Podruhé k tomu dojde až nyní – a rovnou na jednom z ikonických míst...
„Hrát na Copacabaně je úžasné. Energie je elektrizující,“ prohlásila trojnásobná olympijská šampionka Kerri Walshová Jenningsová. „Bude úžasné hrát před tak vášnivými fanoušky. Všichni si to užijeme.“
Pískání, bučení - a boj o postup
Kulisy na Copacabaně lákají – a zároveň dráždí nevyzpytatelností. „Brazilci jsou takoví... temperamentní,“ přiblížila Sluková. „A tak zapálení do hry, že mohou být až nefér.“
Ví, že může počítat s pískáním, bučením, zkrátka s chováním, které v jiných zemích obvykle nezažije. Tím spíš, že hned na úvod vyzve spolu s Hermannovou domácí hvězdy Agathu s Barbarou (dnes ve 20.30 SELČ). „Snad nám něco nepřistane na hlavu,“ zadoufala.
Pohled na Rio od kurtů pro olympijský plážový volejbal
Oba týmy se znají dobře, však se letos potkaly už třikrát, Češky zvítězily jednou. „Ony i my jsme trochu změnily herní taktiku, budeme chtít překvapit,“ prohlásila Hermannová.
A nezastírala, jak se na svou olympijskou premiéru těší. „Centrkurt je obrovský. Nikdy jsem na větším beachvolejbalovém hřišti nestála. A při představě, že to bude všechno vyprodané, mi stála na rukou husí kůže,“ řekla.
Na vychutnávání atmosféry však nebude čas, každý zápas bude důležitý. Ten druhý odehrají Češky v pondělí se Španělkami Elsou a Lilianou, skupinu zakončí ve středu proti Argentinkám Gallayové a Klugové. A dál...? „Můžeme vyhrát dva tři zápasy, ale také můžeme všechny hladce prohrát,“ tušila Hermannová.
Zážitek to bude každopádně.
