Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

Rok od olympiády: Čínský stadion Ptačí hnízdo je prázdný. Co s ním?

Ptačí hnízdo, jak se přezdívá Olympijskému stadionu. | foto: Reuters

10 2009
Žili jsme tehdy v Číně v obrovské olympijské bublině. V srpnu 2008 se v Pekingu zrodil svět sám pro sebe. Gigantický, místy sterilní, jinde připomínající Potěmkinovu vesnici, často naopak až pohádkový, magický. Plný upřímných i povinných úsměvů, ostře střežený a s bezedným měšcem.

Největší olympiáda všech dob, dmuli se tehdy Číňané pýchou. Taková, jaká už nikdy nebude, dodávali jedním dechem experti.

Protože takovou už nikdo nikdy nezaplatí...

8. 8. 2008 v 8 hodin večer na rudě ozářeném stadionu Ptačí hnízdo hry začaly.

8. 8. 2009 na tom samém místě znovu duní synchronní údery 2008 bubeníků ze slavnostního zahájení, znovu tu Usain Bolt předvádí svá rošťácká gesta.

Jenže už pouze na dvou obřích videostěnách, které připomínají hvězdné momenty her.

Obchodník Sun Haijing je v nedozírném Olympijském parku na procházce s rodinou, kupuje repliky olympijských pochodní, fotí se s nimi. "Jsme pyšní na naše hry. Přinesly slávu a štěstí celé zemi," říká zahraničním reportérům.

A uvnitř Ptačího hnízda se hraje – italský fotbalový Superpohár. Lazio Řím poráží Inter Milán 2:1.

Fotbal, opera a prázdno

Věřte nevěřte, od chvíle, kdy loni v září v "hnízdě" uhasl paralympijský oheň, jde o první sportovní akci, která se tu koná. Monstrum pro 91 tisíc diváků, tento betonový kolos za 450 milionů dolarů, zoufale hledá využití. A není sám.

Jistě, proběhlo tu ještě představení opery Turandot. Jinak? Nic, nic, nic. Prázdno. Holé tribuny. Pouze tisíce turistů.

Ptačí hnízdo - jak je také nazýván Olympijský stadion

Přitom jen provoz stadionu přijde na 12 milionů dolarů ročně! Ale hrát v Ptačím hnízdě třeba lokální fotbalovou ligu? "Soudruzi, to přece nepovolíme," rozhodli politici a funkcionáři. "Myslí si totiž, že malé soutěže by snížily image olympijských stadionů," píše zpravodaj agentury AFP.

Proto určili: v Ptačím hnízdě budou pouze prestižní akce. Hmm...
Jenže kde je vzít? Na podzim se tu uskuteční setkání mistrů formule 1.

Pak? Ekonomická lobby dokonce navrhuje, aby stadion do pěti let přebudovali na nákupní centrum.

"Velkým problémem je velikost hnízda. Jakmile sem nepřijde aspoň 70 tisíc diváků, tribuny vypadají prázdné," tvrdí Greg Pauli, ředitel R3, konzultační firmy se sídlem v Pekingu.

Opodál v plavecké Vodní kostce, modře zářící do dáli, uspořádali inscenaci Labutího jezera. Vstupné 120 jüanů (320 korun) připadalo běžným Číňanům předražené. Pouhá prohlídka kostky přijde na 50 jüanů.

Od června tu zavedli také veřejné plavání. Poté, co složíte test plavecké zdatnosti, smíte za 70 jüanů do tréninkových bazénů.

Monstrózní high-tech sportoviště měla loni svou do očí bijící okázalostí šokovat celý svět. "Pro Čínu byly drahé olympijské objekty cestou ke globální prestiži celé země," říká Seth Grossman ze zdejší PR agentury. Při jejich designování se stala otázka poolympijského využití druhořadou.

Jednu z hal provozuje NBA

Snad nejlépe se nyní "má" basketbalová hala Wukesong, kterou provozuje americká NBA. V říjnu tady sehrají přípravný zápas Indiana s Denverem, bude i série koncertů hvězd.

Z písku na rozebraném beachvolejbalovém stadionu vznikla městská pláž. Chátrá naopak Dělnický stadion fotbalistů, chátrá střelnice. Olympijská vesnice se proměnila na luxusní privátní byty, ale většina jich čeká na majitele.

"Nájmy a ceny nemovitostí jsou v Pekingu nesmírně drahé," říká průvodčí v autobusu. "Mám bolesti hlavy z toho, jak seženu byt pro syna."

Marc Ganis, konzultant v oblasti sportovního průmyslu, se setkal i s vládními činovíky. "Čína vytěžila z her pozitivní PR po celém světě. Zato teď tu nastala poolympijská deprese. Neví, co si se stadiony počít."

Nawal El Moutawakelová, někdejší olympijská vítězka v atletice a nyní šéfka vyhodnocovací komise MOV, se zlobí: "Nechceme, aby pořadatelská města za sebou zanechávala tak velké bílé slony." Příklady z Atén a Pekingu varují.

Obyvatele města těší, že zásluhou her mají nové linky metra, méně dopravních zácp a údajně také lepší ovzduší v metropoli. Oficiální zdroje hlásí, že Peking zažil "nejvíc dnů s modrou oblohou za posledních devět let".

Nezávislá měření americké ambasády naopak nadále označují zdejší vzduch za "zdraví nebezpečný".

Je to jako při hrách.

Také před rokem jsmemuseli každou informaci přebírat dvakrát.

Rok po Pekingu


úspěšní Češi a hvězdy her


Kateřina Emmons (střelba) zlato vzduchovka, stříbro malorážka Po olympiádě už žádný závod neabsolvovala. Letos se jí 2. dubna narodila dcera Julie. S manželem Mattem žijí v USA, chystá návrat do soutěží.


Barbora Špotáková (atletika) zlato z hodu oštěpem Zlato orazítkovala v září ve Stuttgartu světovým rekordem 72,28, stala se českou Sportovkyní roku a v květnu inženýrkou ekologie. Letos je zatím 2. ve světových tabulkách.


David Kostelecký (střelba) zlatý z trapu Včera skončil na MS v Mariboru čtvrtý, předtím na ME v Osijeku až sedmnáctý. Po hrách navštívil i české vojáky v Afghánistánu.


Ondřej Synek (veslování) stříbrný ze skifu Pořídil si novou motorku, vrátil se k lásce, s níž se po hrách rozešel, ale na vodě se mu nedaří – v SP nedosáhl ani jednou na medaili. Co ukáže na MS na konci srpna?


Jaroslav Volf – Ondřej Štěpánek stříbrní ve vodním slalomu Na ME minuli branku a byli desátí, ve finále SP třetí. Teď čeká MS.


Usain Bolt (Jamajka, atletika) zlatý ze 100 a 200 metrů i štafety Idol Jamajčanů v dubnu havaroval, zranil se, přišel o měsíc tréninku. Přesto je už rok neporažený – a za každý start bere 250 tisíc dolarů! Obhájí pozici na MS v Berlíně?


Michael Phelps (USA, plavání) osmkrát zlatý (5x sám, 3x ve štafetě) Trénovat začal pozdě. Když prosáklo, že kouřil marihuanu, nesměl tři měsíce závodit. Na MS v Římě byla jeho bilance méně blyštivá než v Pekingu: 5 zlatých a 1 stříbrná.


Chris Hoy (Brit., cyklistika) zlatý ve sprintu (i v týmu) a keirinu Stal se britským Sportovcem roku před Lewisem Hamiltonem, pojmenovali po něm Skotský národní velodrom a oženil se s právničkou Sarrou. Kvůli zranění kyčle nemohl startovat na MS na dráze.


Nastia Liukinová (USA, gymnastika) zlatá ve víceboji, 3 stříbra, 1 bronz Zkusila modeling, hrála i ve filmu Stick It a prohlásila, že se chce stát herečkou. Do své talk show si ji pozval slavný Jay Leno. Letos má zatím na kontě jediný závod. Zpochybnila, zda vydrží do příštích her.


Liu Siang (Čína, atletika) nejsmutnější hrdina her V Pekingu měl být čínským trumfem, jenže odkulhal ze startu rozběhu překážkářů. Od té doby kvůli zranění nohy stále neabsolvoval jediný závod. Nevrátí se ani nyní na MS v Berlíně.


V Pekingu se teď žije a dýchá lépe. I díky hrám


Přistáváme, po jedenácti měsících se znovu ocitnu v Pekingu. Vyhlédnu z okénka a koutky mi cukají, když se snažím zadržet cynický smích. Důvod je zřejmý.

"Vypadá to, že vzduch se nezměnil," říkám vedle sedícímu Číňanovi, když oba zíráme ven do husté šedé mlhy. "Ne, ne, to se pleteš, to není smog, jen opar," marně se brání. Zkušenost z loňska, kdy vzduch houstl směsí smogu a nacionalismu, mi v tu chvíli nedovolí nic jiného než skepsi.


Ale už když projdu supermoderním "olympijským" terminálem ven k autobusům, čeká mě překvapení.

Tentam je chemický zápach, který mě dřív vítal už od první minuty a provázel pak ještě několik dní, než si nos zvykl. Po pár dnech je mi jasné, že i když část té mlhy je jistě smog, musím dát zpětně svému spolucestujícímu za pravdu – kvalita pekingského vzduchu se po olympiádě výrazně zlepšila.


Olympijský areál se za tu dobu proměnil v jednu z největších turistických atrakcí. Včera, rok a den po slavnostním zahájení her, přišlo před Ptačí hnízdo snad ještě víc lidí než loni. Zřejmě k tomu přispěla i zpráva z internetu, že vstup na stadiony bude o víkendu zdarma. Informaci však už v sobotu dementovala státní agentura Xinhua. Například za lístek do Vodní kostky návštěvníci zaplatí 30 jüanů (asi 80 korun) – poté co vystáli dlouhé fronty.


Po setmění přicházejí starší Pekinčané k Olympijskému parku znovu, cvičí, tancují, zpívají. Mladí tu bruslí, jezdí na skateboardu, chodí sem na rande.


Smutnější je pohled na věže poloprázdných luxusních hotelů v okolí. Nebo na vodu v rok starém krytém tréninkovém bazénu, který byl postaven speciálně pro americké olympioniky. Je velmi obtížné si představit národní tým USA v nádrži, která přestože je otevřená pro plaveckou veřejnost, v některé dny vypadá spíš jako rybník brčálník.


Olympijský rozvoj infrastruktury však Pekingu velmi prospěl, i po roce je radost cestovat moderními linkami metra. Nejen v dopravních prostředcích, ale i na ulicích přibylo angličtiny, turisté jsou nyní zmatení o něco méně než dřív.


Z chodníků, které lemovaly cestu mezi pekingskými stadiony, zmizely dlouhé řady palem v květináčích. Díky dokončení mnoha projektů a celkovému útlumu stavebního ruchu se však usadila mračna prachu. Všude sice přibylo mnoho kamer a před vstupem do metra vám pořád budou chtít zkontrolovat tašku rentgenem, ale naštěstí zmizeli dobrovolníci s červenými páskami, kteří ve stometrových rozestupech na ulicích bděli nad udržením "veřejného pořádku".


A pouliční ruch je znovu o mnoho pestřejší díky žebrákům, prodejcům nejnovějších DVD za pět jüanů (sotva 14 korun) i pouličním prodavačům všeho možného, které před hrami policie vykázala z ulic. Po mohutných "kurzech civilizovaného chování" přibylo i trochu úsměvu, i když plivání ani předbíhání neubylo.


Rok po olympiádě možná Peking není ideálním místem k životu. Přesto se v něm žije příjemněji než dřív.


PAVEL KACÍŘ 
Autor je editorem stránek www.hua2.cz, je znalcem Číny

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze