V Indii, která je zblázněná do kriketu, zná Kešavana málokdo. "To, že je kriket v naší zemi důležitý, neznamená, že ho musí hrát každý," říkal dřív. I slovo sáně se objevuje jen v kvízových otázkách.
Indický reprezentant má ale ve své cestě do povědomí veřejnosti silné spojence - pětici právníků z hlavního města. Ti mezi sebou vybrali 450 000 rupií (asi 185 tisíc korun) na jeho nové sáně.
"Když jsem o tom slyšel, zašel jsem za několika kolegy a ti hned vyndali šekové knížky. Podle mě jde o úžasné gesto pro rozvoj indického sportu," řekl jeden z právníků Gopal Sankaranarajanan listu The Times of India. "Je to unikátní příběh a skvělý příklad toho, čeho se dá tvrdou prací dosáhnout."
Se zimními sporty Kešavan začal, když studoval mezinárodní vztahy na univerzitě ve Florencii. "Nabízeli mi dokonce italské občanství, ale protože jsem Ind, chci strávit život tady," má jasno. "Takže mi ani nevadí, že nikdo neví, jaký sport to vlastně dělám."
Teď žije a trénuje v severoindickém státě Himáčalpradéš na úpatí Himálaje. "Jsem obrovsky vděčný za podporu, kterou jsem od těch gentlemanů dostal," řekl. "Je čest, že mám podporu skupiny tak prominentních právníků. Snad na mě budou oni i Indie hrdí."
Osmadvacetiletý závodník si olympijský debut odbyl při hrách v Naganu. Bylo mu šestnáct, závodil na vypůjčených saních, v kombinéze o číslo větší a s botami, které ho tlačily.
Na předchozí olympiádě v Turíně obsadil 25. příčku. A Vancouver? "Medaili možná nezískám, ale budu rád za to, že prošlapu cestu dalším, kteří se chtějí prosadit v zimních sportech," přál si Kešavan.