Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Postupující Bába: V Londýně mi bylo do breku. Tady při mně štěstí stálo

Nad laťkou se kroutí český skokan Jaroslav Bába. Kvalifikaci zvládl úspěšně. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

15 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - V Aténách 2004 slavil senzační bronz, od té doby prošel mnoha složitými obdobími kariéry. Ale dvanáct let po Aténách je Jaroslav Bába v olympijském finále výškařů opět. Přestože neskočil v kvalifikaci 229 centimetrů, i 226 mu nakonec stačilo.

Čekal jste, že k postupu nebudete muset překonat 229?
Nečekal. Naše skupina už skončila, já měl skočeno jen 226 a prožíval jsem pak strašné nervy, jestli to bude stačit. Jsem rád, že to takhle dopadlo. Ani mi nevadí, že nás je v tom finále patnáct.

Sledoval jste a počítal, kolik soupeřů ještě může ve druhé skupině 229 skočit, abyste i vy postoupil?
Tak nějak jsem si to v hlavě počítal - a po jednom z pokusů jsem najednou slyšel, že Tomáš Janků zařval, když to Němec shodil. Asi v tu chvíli věděl, že už to mé finále bude.

Jak byste okomentoval vlastní pokusy na 229?
Nic moc. Nebyly moc dobré, nebyly nadějné.

Proč?
Asi proto, že jsem 229 letos ještě ani jednou neskočil. Vyrovnal jsem si dneska svůj nejlepší letošní výkon - a uvidíme ve finále, snad to tam bude lepší. Budu bojovat.

Povrch vám vyhovuje?
Ten jo, není špatný. Běží se mi na něm dobře, není ani moc tvrdý, je spíš pružný. Na něm se dá skočit hodně vysoko. I když kluci to dnes nepředvedli. Loni na mistrovství světa v Pekingu, kde byl povrch mnohem náročnější, skočilo 229 asi dvacet lidí a tady ne. Ale ty nervy hrají na olympiádě hodně velkou roli.

Co jste říkal atmosféře? Závodili jste v době, kdy padl světový rekord na čtvrtce a potom pro změnu běžel stovku Bolt.
Tak ten svěťák jsem úplně prošvihl, soustředil jsem se zrovna na sebe. Všimnul jsem si asi až minutu poté, že na tabuli svítí 43,03 světový rekord. Je to úžasný čas, ale já jsem myšlenkama mimo, myslím na vlastní závod. I na stovku jsem kouknul jen jedním okem: Jo, vyhrál Bolt, dobrý, tak jedeme dál.

Líbí se vám skákat kvalifikaci až takhle večer?
Nelíbí.

Radši byste ji měl ráno?
Ani ráno ji moc nemusím. Nejlepší by bylo, kdyby ty kvalifikace vůbec nebyly, ani ráno ani večer. Ale to je už jedno, je to tam, jsem ve finále.

Co pro vás znamená být v rozmezí 12 let ve finále olympiády?
Na minulé jsem byl strašně zklamaný, když jsem nepostoupil do finále, až mi bylo do breku. A dneska při mně štěstí stálo. Je to nádherné, půjde o mé třetí olympijské finále kariéry. Doufám, že si ho užiju. I proto, že bude na olympiádách asi mé poslední. Pokusím se dostat se do osmičky.

Jak se užívá finále?
Tak jak si člověk užívá, když jde třeba na pivo, nebo s kamarády. Prostě olympiáda je výjimečná záležitost a budu se snažit si z finále odnést nejlepší vzpomínky. Těším se moc.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze