"Mám to super rozjeté," uznal Bank. "Užívám si, že po dvou letech zdravotních trápení, jsem tak vysoko. Nechtěl jsem se vracet pro třicátá, čtyřicátá místa. Teď vím, že jsem schopný jezdit rychle."
Srovnejte Ondřeje Banka v roce 2011 a dnes. Toho lyžaře, co sahal po medaili na mistrovství světa a který je k ní blízko teď.
Tehdy jsem jezdil slalom lépe. Navíc tady ten slalom stavěl Chorvat Kostelič a je hodně nebezpečný.
Kdo bude do slalomu největší soupeř?
Kostelič, Viletta, Pinturault, Chorošilov. Kluci, kteří nemají co ztratit a pojedou hlava nehlava.
Ale vaše pozice je teď ideální, ne?
Odstup na hvězdy je dost velký, ale když se třeba Pinturault zblázní, což bude muset, je schopný mi dát tři vteřiny. Pokud já pojedu zabržděně. A takových tam může být víc. Pojedu na devadesát procent. Dobrou stopu, v dobrém tempu. Ale je to ošidné.
Máte myšlenky na zlato?
V hlavě se mi motají všechny možné myšlenky. Tady končí sranda. Můžu jet na zlato, nebo na medaili.
Nebo třeba pro čtvrté místo.
Já jsem si jel pro bramborovou. Před závodem jsem si říkal, že by mi slušela. Jsem docela smolař. Ale teď ji teda nechci.
Mohl jste jet sjezd ještě lépe?
Byly tam drobné chybičky, vždycky lze jet lépe. Ale jsem rád, že mi takhle fungují lyže, musím Robinovi Kasperovi poděkovat.
Byla výhoda, že jste jel na začátku pelotonu?
Určitě, protože je teplo a trať byla postupně čím dál měkčí. Ale i s pětadvacítkou jsem v posledním tréninku jel rychle a taky Kostelič teď s vysokým číslem zajel super.
