Vidíte, opět jste svůj poslední start na olympiádě proměnila ve vítězství...
Jo, to je pravda. Jen to není finále A.
Ale i tak jste asi ráda, ne?
Ale jo, jsem ráda, spravila jsem si chuť. Je to malá náplast za to, že jsem tady nepostoupila do finále. Potvrdila jsem si, že z těch holek, co jsou v béčku, jsem nejlepší.
Žádný problém namotivovat se jste neměla?
Měla. Bylo to těžké. Stalo se mi už včera, že mi lidi museli připomínat, že ještě v Riu závodím. Cítila jsem to sama tak, že jakmile přestal boj o medaili, hry pro mě skončily. Ale samozřejmě, že se tu jede o každé místo a musím umět zkoncentrovat se i na finále B. Sedmé místo na olympiádě není špatné. A Číňanka s Američankou, které mě v semifinále porazily, teď mají medaili. Tak si říkám, že jsem aspoň včera prohrála s holkama, které mají medaili.
A zlato získala ta, které jste ho nejvíc přála, Australanka Brennanová.
Jo, tak to asi dopadlo mělo.
Důstojná nástupkyně?
Myslím, že si vítězství nejvíc zasloužila. Ukazuje stabilní výkonnost po celé čtyři roky, vyhrává od Londýna.
Jak se vám sledovalo finále těch nejlepších?
Kdybych do něj postoupila, snad bych i měla na medaili. Ale já na ně v pátek neměla. Dneska si mi v B finále jelo daleko líp. Předtím jsem kvůli vlnám asi nebyla v Riu pořádně rozježděná. Vždycky se díky dlouhému programu postupně rozjíždím přes rozjížďky, čtvrtfinále a semifinále a pak se mi dobře jede na konci ve finále. Jenže teď jsem v rozjížďkách skoro neveslovala a jen jsem se tam pohybovala od jedné bójky k druhé. Čtvrtfinále taky nebylo nic moc. Nemohla jsem se pořádně zapracovat.
Co plánujete v nejbližších hodinách?
Teď si dám pivo, vypiju ho víc než minule. V Londýně jsem si po zlatu musela s každým povídat, takže jsem si tehdy dala jen jedno v mixzóně a pak jedno v Českém domě, Všichni se chtěli fotit a podepisovat, nebyl čas.
Po návratu domů bude konečně čas na odpočinek?
Od září mám školu, studuji na bakaláře psychologii. Těším se, že změním prostředí a jinak zapojím hlavu. A těším se i na dovolenou s manželem.
Pojedete k vodě?
Pojedeme. Říkali jsme: Co třeba Slapy? (směje se) Chtěli jsme Francii, ale ta nevypadá bezpečně, tak možná Mallorca, Sardinie nebo Řecko. Manžel to nechal na mě, rozhodneme se, až se vrátím.
Nevezmete si s sebou aspoň nafukovací člun?
Učím se na rychlostním kajaku, na to se těším. Aspoň z něj koukám před sebe, je to něco jiného.