Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 17. srpna 2017 Petra

Taková nabídka se neodmítá, říká Doktor o svém olympijském angažmá

Martin Doktor | foto: Jiří KoťátkoMF DNES

6 2012
Coby závodník nejprve vyhrál dvě zlaté medaile z her v Atlantě 1996. Coby trenér přispěl k bronzu čtyřkajaku z Londýna 2012. Teď Martin Doktor začíná třetí dějství svého sportovního života, to funkcionářské. Stal se novým sportovním ředitelem ČOV a bude také šéfem českých misí na olympijských hrách. Poprvé už v Soči 2014.

Na osmi olympiádách i šestnácti univerziádách byl šéfem mise František Dvořák. V roce svých 70. narozenin, byť stále plný energie, se však rozhodl předat své know-how mladšímu nástupci.

"Martina Doktora jsem si už před čtyřmi lety vytipoval. Znal jsem ho dobře jako sportovce i jako studenta. Pak jsem sdělil svůj nápad Jirkovi Kejvalovi a shodli jsme se: Martin je ideální typ," říká Dvořák. Bývalému kanoistovi slíbil, že mu zůstane do her v Riu 2016 k ruce jako jeho zástupce a poradce.

"Taková nabídka se neodmítá. Je to pro mě výzva," říká Doktor. Proto se vzdal i své pozice v kanoistickém svazu.

Není vám líto, že už nebudete šéftrenérem kanoistů? Zvlášť po olympijském úspěchu?
Trošku jo. Ale doufám, že aspoň malinko se k trénování dostanu přes mládež a v klubu. Opouštím kanoisty v době, kdy mají potenciál a přišly první medaile. Práce na ČOV mě však posune výš.

Kdy ta nabídka přišla?
S Františkem Dvořákem jsme se o tom bavili už v roce 2009. Tehdy mi řekl, že už nebude místopředsedou déle než čtyři roky a že bychom mohli v budoucnu spolupracovat. No a v průběhu posledních měsíců jsme o tom s ním i s Jiřím Kejvalem (novým předsedou ČOV) diskutovali častěji a častěji.

Takže v Londýně jste už okukoval, co všechno má šéf mise při olympiádě na starosti?
Tím, že jsme bydleli v odloučené vesnici u kanoistického kanálu, jsem si vyzkoušel i práci jakéhosi minišéfa mise. Ale jinak jsem na sledování hlavního šéfa mise zase tolik času neměl.

Martin Doktor, šéftrenér českých kanoistů
Martin Doktor, šéftrenér českých kanoistů

Ten občas musí lepit koberce v olympijské vesnici, shánět postele či připojovat kabely. I na takovou práci jste připraven?
Na to jsem zvyklý z pozice šéftrenéra. Kanoistika není bohatý sport, aby mohl brát s sebou na akce kustoda, který by vše zařizoval. Díky tomu jsem univerzál a umím rychle reagovat. Ale ono teď nepůjde jen o práci šéfa mise na hrách, i té další je hrozně moc. Mládežnické olympiády, rozvojový program, financování přípravy, jednání se sportovními svazy...

Když jste byl ještě závodníkem a František Dvořák šéfem mise, nastaly situace, kdy jste si mu stěžoval, že něco nefunguje?
Ve vyhrocené olympijské atmosféře občas máte pocit, že něco funguje špatně. Jenže když o tom pak přemýšlíte, zjistíte, že šlo víceméně o drobnosti. Občas jsem se dostal do pře s ČOV, třeba před hrami v Sydney 2000 kvůli marketingu, ale nešlo o nic stěžejního. A kdybych se ocitl v pozici lidí, kteří tehdy stáli proti mně, asi bych jednal stejně jako oni. Ani by nebylo v pořádku, kdyby po každé olympiádě přišla z každého svazu zpráva se slovy: Všechno bylo v pořádku, děkujeme. To by nikam nevedlo.

Koho byste si nyní představoval ve svém realizačním týmu?
Abych přišel na sportovní úsek ČOV a řekl: Pánové, vy tady končíte, protože si sem vezmu své lidi? To nejde. Úsek fungoval velice dobře a pracuje kontinuálně. Tým je potřeba udržet. Ani tam hned nechci nějak extrémně šéfovat a myslet si, že jsem snědl všechnu moudrost světa. Nejdřív musím zjistit, o co jde. I proto jsem rád, že tam František zůstane a bude mi nápomocen. Neříkám, že nic měnit nehodlám. Ale určitě nepůjde o zásadní věci a zásadní filozofii.

František Dvořák vždy musel odpovídat na otázky novinářů, kolik tipuje medailí na příštích hrách. Kolik jich bude v Soči?
To po mně hned nechtějte, dejte mi čas, ať se rozkoukám. Ale těsně před londýnskou olympiádou se mi medaile tipnout docela povedly. I když jsem myslel, že jich bude o jednu víc, jedenáct.

No vida. Váš předchůdce se při tipování držel spíše u země.
Původně jsem měl v nejoptimističtější variantě pro Londýn napočítáno dokonce 17 medailí. Ale na druhou stranu – jako sportovci mi tohle tipování bylo vždycky proti srsti. Vím, jak hrozně rychle se naděje mění na zoufalství, když třeba začne vítr foukat z druhé strany.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze