V kvalifikaci jste strávila sotva pár minut.
Tak nějak jsem si to představovala, síly jsem pošetřila a techniku budu muset ve finále kočírovat. Z diváků jde tolik energie, že to se pak háže samo. Můj cíl je víc to rozběhnout a pak bych si přála, aby výkon začínal sedmičkou.
Špotáková vyhlíží volbuSvětová rekordmanka kandiduje do Komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru, o svém (ne)úspěchu se dozví ve čtvrtek, v den svého olympijského finále. "Říkám si: Nějak to dopadne. Ne že by mi to bylo jedno, ale počítám s oběma variantami." Špotáková by v případě úspěchu vystřídala svého trenéra a světového rekordmana Jana Železného, který ve funkci po osmi letech končí. "Tři lidi už mi říkali, že mi dají hlas," prozradila Špotáková. "Ale vážně nevím, podle čeho vybírají. Podle obličejů?" |
Byla to nejrychlejší kvalifikace, jakou jste kdy zažila?
Šla jsem na řadu čtvrtá, protože jsme nacvičili los, s tím jsem byla spokojená. Akorát to ranní vstávání, to už nechci.
V kolik vás budík vyhnal z postele?
Před šestou, v půl osmé už jsme klusali, abychom se v deset dostali na stadion. No síla. Snídala jsem normálně, opravdu jsem nebyla moc nervózní, ale když přijdete na stadion, tak to na vás padne. To jsem ještě nikdy nezažila.
Je to tady větší než v Pekingu?
Je to jiné, širší, horší na vítr. A taky nevím, jak tady vyladili tu akustiku, je to takový řev, že jsem si pořídila i špunty do uší. Chvílemi, když tribuny zařvou, praskají bubínky, zacpávala jsem si uši.
A ten odhod metr před čárou?
To je můj stůl, já se té čáry bojím, tak radši odhazuju dál. A díky tomu mám ještě rezervu.
Není ta odhodová čára nezvykle daleko?
To mi vyhovuje, jak je tráva daleko, mám pocit, že musím hodit dál, to se mi líbí. Už jsem našla i bod, podle kterého se budu orientovat, je to taková výrazná bílá lišta pod obrazovkou.
Přijde nervozita před závodem?
Nepatřím mezi ty nejvíc nervózní, vždycky to na mě přijde až ve svolavatelně. Nesmím se vyzávodit hodinu před závodem, když to tam s vámi mele, to je špatně. Musím si dát pozor, zpívat si, pobrukovat, to mi pomáhá.
Co vaše největší soupeřky?
Zatím nevidím žádnou rivalitu, je to v pohodě. S Abakumovovou jsem se viděla na rozcvičováku, byla příjemná, smála se. To stejné Němka Obergföllová, ta mi zase půjčovala v kvalifikaci oštěp, protože jsem přišla poslední a už tam žádný nebyl. Neměla jsem čím házet, navíc si oštěpem měřím rozběh.
Poslechněte si, co poslouchá Barbora Špotáková před závodem
6. srpna 2012 |
