Konečně se jeho vnitřní naladění trochu začalo podobat okolnímu světu. Na jezero Rodriga de Freitase svítilo slunce a Daniel Havel oproti minulým dnům snad až zářil. „Je to asi o dvě stě procent lepší než včera. Konečně je se zdravím všechno tak, jak má,“ říkal spokojeně.
Český čtyřkajak ve složení Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba v Londýně slavil olympijský bronz, nyní jej však tuze ohrožovaly zdravotní trable prvního jmenovaného. Středu a čtvrtek prozvracel. Naděje deblkajaku Havel-Štěrba to zcela pohřbilo. A on se bleskově musel rozhodnout. Jet, či nejet? Povolat do posádky náhradníka Jakuba Špicara? To bylo, oč tu běželo.
„Jsem hrozně rád, že se za mě kluci postavili a podrželi mě,“ líčil. „Včera přede mnou bylo hodně těžké rozhodnutí, možná jedno z nejhorších v životě: jestli zvládnu závod na čtyřkajaku, nebo přenechám místo Kubovi Špicarovi. Byl to strašně těžký den, už jsem to nějak neunesl a celé dopoledne jsem probrečel. Doufám, že se potvrdilo, že to bylo správné rozhodnutí.“
Podle všeho ano. Český čtyřkajak suverénně ovládl svoji rozjížďku a zajistil si z ní jediné přímé postupové místo do sobotního finále. Ukázal, co se od něj může čekat.
„Cítím se ještě trochu slabší, než bych asi normálně byl, ale důležitá je až sobota. Jsem rád, že se nám povedl postup a taktický boj, rozjížďky jsou hodně o taktice,“ popisoval Havel.
„Semifinále se jede hned za chvíli, takže jakmile ujede jedna loď, ostatní se na to vykašlou. Nám se od prvních záběrů povedlo udělat si náskok a díky tomu, že z nás soupeři mají pár let respekt a vědí, že vydržíme až do konce, to zabalili dost rychle.“
Český čtyřkajak ve složení (zprava) Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba směřuje vstříc postupu do finále na 1000 metrů.
Ideální scénář. Hlavně pro toho z nich, který si v minulých hodinách užil svoje. „Chtěl bych poděkovat českým doktorům, že se o mně postarali. Pomohly léky a určitě i čas, odpočinek,“ říkal vděčně Havel.
„Ve čtvrtek jsem se odpoledne prospal a v noci si dal prášek, abych spal opravdu celou dobu a nabral síly. Včera jsem si už dal i suchá kuřecí prsa a dneska měl ke snídani rýžovou kaši. Konečně do sebe dostávám nějakou normálnější stravu než suchary.“
O jednu šanci přišel, druhou vyhlíží. Věří, že přítomnost obra Josefa Dostála, který v individuálním závodě vybojoval stříbro, dodá čtyřkajaku ve finále další příval extra energie: „Hrozně nás povzbudilo, když vidíme, že je na tom Pepa tak špičkově. A myslím, že i soupeři mají o to větší respekt, když máme v lodi takového borce.“
Na žádný brazilský špacír se samozřejmě nechytal, plány měl jednoduché. „Co nejrychleji sprcha, odpočinek, najíst se a zase spát,“ řekl Havel.
A ocenil, že „zdědili“ blízký byt po veslařích, byť to v něm po ránu vypadalo trochu divočeji. „Je asi pro tři lidi a my tam byli v šesti si i s klukama z debklanoe. Jelikož jsme se tam nastěhovali i s taškama z vesnice a jsme tak napůl vybalení, opravdu to tam vypadá jako ve squatu,“ usmál se. „Ale jsme rádi, že máme tuhle možnost. Je to deset minut autem a z vesnice padesát, když nechytnete zácpu. To ušetří hodně sil.“
Zvlášť on je potřebuje, aby si v Riu mohl spravit chuť.
